„Veřejně se u nás projednávala dokumentace a posudek EIA, přestože jsme tuto informaci občanům sdělili, nikdo se jednání nezúčastnil. Místní lidé jsou si vědomi i finanční podpory těžební firmy do rozpočtu obce," sdělila nám starostka Radoslava Cermanová a doplnila důležitou informaci, že obec se zamýšlenou těžbou souhlasí.

Těžba na 15 let

„Družstvo Granát zde již před lety ukončilo těžbu a následnou rekultivaci podle řádně schváleného harmonogramu prací ve stanoveném dobývacím prostoru a předalo pozemek vlastníkovi," informovala starostka obce. Nyní zde chce turnovské družstvo opět těžit, a to na osmi místech o celkové rozloze devíti hektarů a podle výsledků geologického průzkumu by se z něj mohlo vytěžit po dobu patnácti let přes 23 tun granátů. „Toto množství je dost nadnesené, ovšem lokalita Dolní a Horní Olešnice je jedna z mála, kde se vyskytují české granáty, které se dají využít pro šperkařské účely," zdůraznil výrobní ředitel Granátu Václav Břichňáč.

Družstvo předpokládá, že by granáty získávalo povrchovou těžbou do hloubky asi 3,5 metru a objem skrývky by byl zhruba 200 000 metrů krychlových. Do Turnova by se pak odvážel granát k vytřídění. Vytěžený materiál by zůstal na místě těžby a byl by rekultivován.

„Jakmile získáme všechna potřebná povolení, musíme se dohodnout také s majiteli pozemků, což potrvá ještě pár let," přiblížil ředitel Granátu.

V Dolní Olešnici v lokalitě Vestřev se těžilo již v letech 1991 až 2007. Podle Václava Břichnáče byla těžba ukončena z důvodu vytěžení všech ploch stanoveného dobývacího prostoru, který je v této době plně zrekultivován. „Tento prostor byl již Obvodním báňským úřadem zrušen," připomněl ředitel Břichňáč.

Prozatím Družstvo Granát získává materiál z lokality v Podsedicích na Litoměřicku, ovšem životnost ložiska se odhaduje na tři až čtyři roky.

Hluk a prašnost

Někteří obyvatelé Olešnice se obávají, že budou v případě těžby vystaveni hluku a zvýšené prašnosti, ložiska se totiž nacházejí mezi domy a soukromými pozemky. Protihlukové stěny a zemní valy by je však měly chránit před těmito nepříjemnými vlivy. „Proti těmto jevům již EIA stanovila přísná opatření," upřesnil ředitel Granátu.

Zpracovatel posudku k dokumentaci EIA doporučil ministerstvu životního prostředí vydat k záměru souhlasné stanovisko, ovšem těžaři musí splnit 52 podmínek.
„Družstvo Granát přislíbilo v případě těžby poskytnout zaměstnání místním občanům," řekla starostka Cermanová a její slova doplnil ředitel Břichnáč: „Při těžbě bude použita malá mobilní linka a předpokládaný počet pracovníků určených k její obsluze bude zhruba deset osob."

Na otázku, jestli bude družstvo kromě pracovních míst nějak této obci kompenzovat zvýšený hluk a prašnost, odpověděl ředitel: "O další možné kompenzaci pro obec se bude jednat před případnou přípravou těžby."

Občané Dolní Olešnice sice proti těžbě námitky údajně nemají a nezúčastnili se ani veřejného projednávání, ovšem mnozí s ní přesto nesouhlasí. To nám potvrdil místní obyvatel Jaroslav Vaněk, který se proti tomu společně s dalšími lidmi postavil již před deseti lety. „Nesouhlasím s obnovením těžby. Jedná se o chráněná ložiska a těžba nám znehodnocuje soukromé majetky a pozemky. Vznikne zde měsíční krajina, o kterou nestojíme. Nechceme se dívat místo do přírody na bagry," zdůraznil svůj nesouhlasný postoj Jaroslav Vaněk a dodal: „Jestliže firma nějakým způsobem kompenzovala těžbu, já jako občan to nikde nevidím."

Jiného názoru je starostka obce Radoslava Cermanová: „Těžební firma na základě předchozích zkušeností vyšla obci vždy vstříc. V dokumentaci na vliv životního prostředí jsou taková opatření, aby život v obci byl narušen co možná nejméně."

Granátonosná hornina je i na území sousedních obcí Horní Olešnice a Dolní Kalná, kde družstvo Granát před devíti lety kvůli nesouhlasu obyvatel s průzkumem ložisek neuspělo. Vadilo jim, že by obec zaplavila vybagrovaná zemina a prach. Měli také strach z hluku a velkého množství nákladních aut.

Eva Veselá