I když na zhruba pěti tisících hektarech v pohoří Karmel nedaleko přístavního města Haifa ční dnes k obloze ohořelá torza až dvou milionů stromů, z dálky jsou svahy místy zelené. Na první pohled zmírňuje obraz zkázy tráva, která se ovšem bude zelenat jen někdy do začátku května. Požár přežily také cibuloviny a hlíznaté rostliny, které teď kvetou mezi uhlíky a spadanými ohořelými větvemi.

„V plném květu jsou karmelské tulipány Tulipa agenensis, divoké mečíky polní, bramboříky, asfodely větevnaté a tradiční symbol jarního Izraele sasanky věncové. To ovšem v dubnu skončí a až v květnu uschne i tráva, pohled na místa požáru bude opravdu žalostný,“ řekl Robin Böhnisch, který minulý týden navštívil okolí kibucu Bejt Oren v jihozápadní části Karmelu. Právě u Bejt Oren uhořelo v prosinci v autobusu 37 kadetů vězeňské služby a jejich nadřízených, když jeli evakuovat místní vězení. Celkem si požár vyžádal 44 mrtvých včetně šéfky policie v Haifě, evakuováno bylo na 17 tisíc lidí.

Rok plný očekávání

Trutnovský poslanec se v Karmelu míjel s pěticí našich lesníků, kteří tu do 7. března pracovali na odklízení škod. „Projekt dobrovolné pomoci je vedle finančních příspěvků druhou možností, jak mohou přispět obnově lesa na Karmelu jednotlivci nebo skupiny. V Česku se první finanční sbírky rozjely už krátce po uhašení požáru a například trutnovské sdružení Menora vybralo na dobročinném koncertě 11. prosince 7,5 tisíce korun. Ty společně s dalšími asi 450 tisíci korun putovaly prostřednictvím české kanceláře Židovského národního fondu (KKL-JNF) do Izraele ještě před koncem roku,“ doplnil Robin Böhnisch.

Lesníci a ekologové se dohodli, že krom základního vyčištění lesních porostů nebudou letos v Karmelu podnikat žádné zásadní kroky a vyčkají, zda se některé druhy dřevin budou schopny regenerovat. „Slibně vypadají místní duby, které by se mohly zčásti obnovit výmladky, podobně jako pistácie palestinská, která je v Izraeli spíš známá jako terpentýnový strom. Bohužel většinu porostů tvoří blízkovýchodní borovice halabská, která je k požárům velmi náchylná a její populace se bude muset obnovit ze semen nebo prostřednictvím nákladných umělých výsadeb,“ upřesnil poslanec.

Obavy o Český les

O 200 km jižněji, v Jatiru na hranici pouště Negev a Judských hor, je od roku 1964 vysazován největší izraelský lesní komplex Jatirský les. Součástí lokality asi 45 minut jízdy od Mrtvého moře je i Český les, pojmenovaný na počest mnoha českých dárců z řad firem i jednotlivců, kteří během posledních let podpořili Židovský národní fond, který je správcem lesů a vodních toků ve Svaté zemi. I Český les tvoří křehká borovice halabská, které se tu říká jeruzalémská borovice. Židovský národní fond je za vytváření monokultur tohoto k požárům náchylného jehličnanu dlouhodobě kritizován. Situace se ale postupně zlepšuje.

„Zhruba sedm let pociťujeme velký deficit vody, prší málo. O les máme velké obavy, naštěstí se KKL-JNF poučil a začíná tu vysazovat také odolnější listnáče. Navíc porosty oddělují naše vinice a sady,“ říká Etti Edri, manažerka zdejšího vinařství a obyvatelka vesnice Šani, ležící na dohled od Českého lesa. Důvodem obav o Jatirský les není ale jen počasí. „Les i vesnice leží přímo na hranici s palestinským územím a i když nikdo nechce pomyslet na to, že by se měla do dalších osudů lesa na úpatí Judských hor promítnout arabsko-izraelská nevraživost, vyloučit to nelze. Nejjistější prevencí je mír,“ uzavřel Robin Böhnisch.

Pavla Truhlářová