Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Jaroměři budují opatření proti velké vodě

Jaroměř /GALERIE/ – Letos je to přesně deset let, co město čelilo stoleté vodě. Haně Jechové při vzpomínce na povodeň ještě dnes přeběhne mráz po zádech: „Ten pohled na výřící, kalnou vodu v mém domě byl příšerný. Už to nikdy nechci zažít.“

8.6.2010
SDÍLEJ:

V Jaroměři probíhá výstavba protipovodňových opatření.Foto: DENÍK/Jiří Špreňar

Hanu Jechovou i ostatní obyvatele Jaroměře mají v budoucnu ochránit protipovodňová opatření, na která město po dlouhém snažení získalo dotaci.

Zdi pomohou ochránit majetky

Stavba byla zahájena u školní jídelny Na Karlově a před časedm na částečném staveništi v jaroměřském parku přivítal starosta města Jiří Klepsa ty, co mají s výstvabou protipovodňových hrází co do činění. „Výstavba protipovodňových opatření není jen pouho pouhou výstavbou, ale je to záležitost, kterou potřebuje nejenom Jaroměř, ale potřebuje ji celá řada města a obcí v celé naší republice,“ je si starosta vědom důležitosti protipovodňových opatření, která nabývají opět na důrazu v odlesku nedávných povodňových událostech na Moravě.

Než se ale začalo se samotnou výstavbou, tak musel starosta a jeho „mančaft“ překonat mnoho překážek a překročit nejeden „klacek hozený pod nohy“. Podle starostových slov těch zlomových situací byla celá řada. „Ať už to bylo vypracování jednotlivých variant, projektových dokumentací, které vyhovovaly všem zainteresovaným stranám. Ke všemu se musela vyjadřovat Agentura ochranu přírody a krajiny a to bylo vůbec nejtěžší jednání,“ vrátil se ve vzpomínce starosta Klepsa k jednomu z hodně náročných bodů celého schvalovacího procesu.

Museli přistoupit ke kompromisům

Dále starosta Jiří Klepsa pro Deník uvedl, že Agentura ochrany přírody a krajiny chtěla, aby některé stavby z protipovodňového systému nebyly realizovány, což bylo pro jaroměřskou radnici zcela nepřijatelné. „Konečná varianta formou velkého kompromisu ze strany města se ale nakonec zrealizovala,“ uvedl starosta.

Tím největším ústupkem z pohledu jaroměřské radnice byl příklad ochrané zdi na okraji městského parku: podle původního záměru měla zeď vyrůst hned na pravém břehu řeky Labe, ale nyní mezí ní a řekou leží celý park.

Nelehký úkol: výkup pozemků

Nejtěžší etapou celé přípravy výstavby protipovodňových opatření byla ale bezesporu otázka majetkoprávních vypořádání – výkupu potřebných pozemků. „To byl okamžik, který jsme nezvládli na sto procent,“ přiznává starosta. Město potřebovalo pro stavbu hráze část pozemku na levé straně řeky pod náměstím, ale z důvodů naprosto neúměrných požadavků manželského páru, nakonec potřebný pozemek nevykoupilo.

Před silně přemrštěnou cenou za pozemek se město nesklonilo, vyřeší to mobilní zábrany

„Tyto podmínky prodeje pozemku byly tak neuvěřitelné, že jsme je nebyli ochotni akceptovat ani my, ani Povodí Labe. Kdybychom na jejich požadavky přistoupili, bylo by to pouze výsměchem všem ostatním, kteří nám pozemek pro tyto účely prodávali,“ říká starosta Klepsa, který považuje majetkoprávní vypořádání za nejtěžší etapu přípravné fáze protipovodnových opatření.

Starosta měl na mysli pozemek manželů Špačkových, kteří bydlí pod náměstím v ulici Sladovna. Vyrůst tady měla zhruba metr a půl vysoká zeď.

„Vedení města tu s námi bylo jednat pouze jednou. Poté jsme navrhli částku a už se nám nikdo neozval,“ popisuje majitel pozemku Milan Špaček.
„Byl jsem přítomen jednomu jednání s manželi Špačkovými. Částka, kterou požadují za metr čtvereční byla naprosto neakceptovatelná. A jestli si z nás pouze dělali srandu nebo to na nás zkoušeli, tak to byla špatná sranda a špatná zkouška,“ říká starosta, a dodává: „Jednalo se o výkup miniaturního pozemku, ale ta cena přesáhla 30 tisíc korun za metr čtverečný, což je částka, která je naprosto nenormální,“ má jasno Jiří Klepsa.

Milan Špaček požadoval 33 a půl tisíce korun za metr čtvereční, celkem tedy zhruba jeden milion korun. „Byl bych ochotný o ceně jednat, ale nikdo se nám už neozval,“ dodává majitel.

„Povodí Labe bylo ochotno zaplatit částku do ceny znaleckého posudku, což bylo do dvou set korun za metr čtverečný. Jako město jsme měli možnost tu částku do požadované sumy dorovnat, ale kdybychom to skutečně udělali, tak bych se nikdy už nemohl podívat do očí ostatním lidem, kteří nám ty pozemky prodávali za daleko normálnější cenu,“ vysvětluje starosta, proč už pak vedení města další jednání neplánovalo a situace se v této lokalitě v případě povodně vyřeší mobilními zábranami.

Ulici Sladovna včetně domu Milana Špačka by tak při případné povodni zaplavila voda. „Oblast pod náměstím bychom museli zabarikádovat pytli s pískem nebo jinými zábranami, aby se voda nedostala do dalších částí města – pak by totiž celý systém protipovodňových opatření ztratil naprosto význam,“ vysvětluje starosta.

Projekt za 170 milionů korun by měl být hotový v červnu roku 2012. Pak už Jaroměř neohrozí ani stoletá voda – pouze ale jen v případě, že se podaří utěsnit ulici Sladovna, kterou protipovodní zídky neochrání.

Markéta Volfová, Jiří Špreňar

8.6.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

TIP LIGA: Pelák jako jediný trefil sedm výsledků

Ilustrační foto.

Bílé pláště dnes lékaři neobléknou

Věznice v Žacléři má kupce. Ještě nezaplatil

Žacléř - Ledy povolily. Osud bývalé věznice v Žacléři, o němž státní orgány dlouho mlžily, se začíná pomalu rozkrývat. Totožnost i záměry nové majitelky Jaroslavy Dvořákové ale zůstávají nejasné.

Ukončená i pokračující série. A pět tref Hochmana

Trutnovsko - Dvorská rezerva dál kraluje I. B třídě. Pro pátou vysokou výhru v řadě si svěřenci hrajícího trenéra Stanislava Ježka dojeli na hřiště Rudníku. Tři body slavili také fotbalisté Mladých Buků, kteří naopak v souboji se Smiřicemi přestřihli šňůru pěti porážek.

Rybám uškodili predátoři a tuhá zima. Bude jich méně

Královéhradecko - Rybníky postupně vydávají svá šupinatá bohatství. Výlovy jsou v plném proudu a rybáři postupně hodnotí výsledky. Na ty závěrečné je ještě brzy, ale už teď je zřejmé, že se někde na celkovém množství ryb podepsala tuhá zima. Škodili také predátoři.

Z hornické bašty je skanzen

Žacléř /FOTO/ - Taková to byla pýcha. Čtyři staletí žacléřského hornictví dnes připomíná už jen industriální skanzen.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení