Výskyt ptačí chřipky u nich potvrdilo vyšetření v laboratoři Státního veterinárního ústavu v Praze. V obou případech šlo o ptačí chřipku subtypu H5N1. Deníku to řekl mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. Sokol stěhovavý patří mezi kriticky ohrožené druhy a podléhá přísné ochraně. V Krkonoších hnízdí šest až osm párů.

Další ohnisko výskytu ptačí chřipky u sokolů zaznamenala veterinární zpráva v polovině května v Adršpašsko-Teplických skalách, kde uhynulo pět sokolů stěhovavých - samec, samice a tři mláďata. Na ptačí chřipku uhynula v květnu také tři mláďata sokola stěhovavého v hnízdící budce umístěné na komíně v areálu teplárny Chomutov. Takový výskyt nákazy u sokolů je nebývalý.

"Svědčí to o tom, že ptačí chřipka je rozšířená a není jen problémem velkých chovů, ale může znamenat problém i pro volbě žijící ptáky," uvedla Blanka Karešová z Krajské veterinární správy v Hradci Králové.

Opatření nejsou nutná

Zjištění výskytu ptačí chřipky si nevyžádalo žádná opatření, veterinární správa nicméně doporučila chovatelům drůbeže a jiných ptáků chovaných v zajetí důsledné dodržování biologické bezpečnosti ve svých chovech, zejména ochranu chovaných ptáků před kontaktem s volně žijícími ptáky, kteří jsou nejčastějším zdrojem nákazy. Doporučili umístit krmivo a napájecí vodu určenou pro chované ptáky do budov, případně pod přístřešky, aby nedošlo k jejich kontaminaci trusem volně žijícího ptactva.

"Pokud se jedná o nákazu virem u volně žijících ptáků, nepřijímají se opatření, ale informují se chovatelé v dané lokalitě, aby si dali pozor a věděli, že se tam ptačí chřipka vyskytuje. Zejména jde o zabezpečení chovů, aby se drůbež nedostala do kontaktu s volně žijícími ptáky. Znamená to uklidit krmivo a vodu dovnitř, aby se nezavlekla nákaza do chovů," vysvětlil mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.

Ptačí chřipka je virové onemocnění postihující ptáky. Postihuje jak volně žijící ptáky, tak drůbež jako slepice, krůty, kachny a husy. Postižená zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a masivně hynou v průběhu 1 - 2 dnů. K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků.

Neobvyklý výskyt nákazy

"Letošní varianta viru je nebezpečná i pro ptáky, u kterých dosud nedocházelo k tolika úhynům. Ptačí chřipka u volně žijících ptáků se letos vyskytuje více v porovnání s předchozími lety. Dříve se objevovala spíš u vodních ptáků - volavek, labutí, divokých kachen. U racků nebo sokolů k tomu nedocházelo. Je to kvůli mutaci viru, který je letos jiný, nebezpečný a napadá i dravce. To v minulosti nebývalo," sdělil Vorlíček.

Sokol stěhovavý
V Teplických skalách kvůli ptačí chřipce uhynuli vzácní sokoli stěhovaví

Podle mluvčího Státní veterinární správy uhynul jeden ze sokolů v Krkonoších na ptačí chřipku hned, druhý o den později. "Národní laboratoř v Praze následně zkoumá, zda je nákaza potvrzena nebo vyloučena. V těchto případech byla potvrzena," upřesnil.

Pokud by lidé narazili v přírodě na uhynulého ptáka, mluvčí doporučuje, aby s ním nijak nemanipulovali, nedotýkali se jej a jeho výkalů. "Ideálně by měli kontaktovat krajskou veterinární správu nebo místní myslivce," zdůraznil. K přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka nedochází. Pravděpodobnost onemocnění chřipkou ptáků je extrémně malá. "V Evropě byl přenos ptačí chřipky na člověka zaznamenán pouze v jednom případě u chovatele ve Velké Británii. V Asii k tomu občas dochází, tam bylo případů více. Nechceme lidi strašit, ale obezřetnost na místě je," dodal Petr Vorlíček.

Sokoli v Krkonoších

V Krkonoších se vyskytoval sokol stěhovavý patrně do roku 1960, pak na více než 30 let vymizel. Vrátil se v roce 1992. V letech 1992 až 1993 zahnízdil jeden pár na české straně, v roce 1995 pravděpodobně i v polské části Krkonoš.

V Krkonoších uhynuli na ptačí chřipku v květnu dva sokoli stěhovaví, v Adršpašsko-Teplických skalách pět.Zdroj: Archiv"V české části Krkonoš hnízdí čtyři až šest párů sokolů stěhovavých, na polské straně hor dva až tři páry. Za poslední tři roky ale není počet párů v polských Krkonoších potvrzen," uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Pro hnízdění si sokoli vybírají především skalnaté oblasti, v Krkonoších je lze spatřit zejména v subalpínském a alpínském pásmu hor, tedy v nejpřísněji chráněné oblasti hor. Tito draví ptáci žijí většinou samotářsky, živí se především ptáky do velikosti kachny. "Obecně lze říci, že v Krkonoších obývají ledovcové kary a jejich skalní stěny," řekl Drahný.

Rozhodujícím či limitujícím faktorem pro výskyt sokolů v Krkonoších je jejich hnízdění. "Klíčové je pro ně období leden až září. Od ledna přivykají na hnízdiště, od února a března už mohou hnízdit, pak potřebují klid, když sedí na hnízdě," řekl Drahný. To podle něj občas bývá v Krkonoších problém. Správa KRNAP každoročně zaznamenává několik případů, kdy zejména skialpinisté v jarních měsících hnízdící sokoly nevědomky ohrožují.