Položením věnců k hrobům legendárního Bohumila Hanče, prvního předsedy jilemnického Ski klubu Rudolfa Kazdy, a Jana Buchara, nejvýznamnějšího propagátora horské turistiky, a slavnostní akcí v Erbovním sále Krkonošského muzea si připomněli v Jilemnici 125 let od zavedení lyžování.

Jilemnice je považována za jeho kolébku, zrodil se tam v roce 1895 první český lyžařský oddíl, který funguje dodnes. „Zásadní podíl na zárodku lyžování v Krkonoších má hrabě Jan Harrach, který nechal přivézt první lyže hraběcím lesníkům jako praktický prostředek pro používání na horách. Při následném velkém rozmachu podporoval i sportovní lyžování,“ říká Jan Luštinec, ředitel Krkonošského muzea v Jilemnici a pokračuje: „V Čechách se sice objevily lyže už dříve, ale v Krkonoších se začaly vyrábět. Lesní správa hraběte Harracha je totiž předala řemeslníkům, aby podle nich vyrobili lyže místní provenience. To byl klíč k tomu, aby se začalo v Krkonoších lyžovat.“ Rychle rostla místa, kde se lyže vyráběly. Prvním byl jilemnický Václav Lorenc, firma rodu Mečířů dokonce dodávala lyže pro vojsko.

Ještě dříve, v prosinci 1887, se objevily první lyže v Praze. „Po pěti letech tam však stále bylo jen několik lyžařů a mít ski byl luxus,“ líčí. Na české straně hor byly podle Jana Luštince údajně poprvé použity lyže v Černém Dole Kajetánem Baierem, učitelem z Janských Lázní. Hrabě Harrach je přivezl do Krkonoš v prosinci 1892 a rychle si získaly mezi horaly značnou oblibu. „Staly se praktickou potřebou, děti na nich mohly jezdit do školy. Dnů, kdy se do ní nedostaly, nebylo zrovna málo. Cesta do školy byla velmi obtížná, obzvláště, pokud napadlo hodně sněhu,“ připomíná.

Hned v roce 1893 se uskutečnily první lyžařské výlety do hor a v roce 1895 se konaly první regulérní závody na českém území. Kde jinde, než v Jilemnici. V témže roce byl založen první oddíl, Český krkonošský spolek Ski v Jilemnici. „Měli za cíl vyučovat a pěstovat jízdu na ski na zasněžených místech, pořádat výlety za účelem zábavným a vědeckým. Tento program vrchovatě naplňovali,“ popisuje ředitel Krkonošského muzea. Lyžování zažívalo na horách velký boom, v roce 1897 zorganizoval jilemnický spolek první mezinárodní závody v Dolních Štěpanicích za účasti desítek závodníků, včetně žen, v řadě disciplín. Sledovaly je stovky diváků. „Pro ně to byla obrovská událost. Lidé se chodili dívat v té době i na lyžařské výcviky, které byly veřejné a sloužily jako forma propagace lyžování. Pro občany se často stávaly komickou záležitostí,“ dodává historik.

Legendární lyžař Bohumil Hanč vedl výcviky i v Novém Městě na Moravě. 'Byl nesporně největší personou lyžování v Krkonoších před první světovou válkou,“ říká historik Jan Luštinec.Hodně výcviků vedli Norové. Velmi vyhledávaným instruktorem byl Bohumil Hanč, který školil lyžaře i v Novém Města na Moravě.„Byl nesporně největší personou lyžování v Krkonoších před první světovou válkou,“ uznává. "Jeho smrt byla pro společnost velkým šokem. Lidé si uvědomili, že ani velmi zdatný lyžař není v bezpečí a zimní Krkonoše umí být zrádné, což dokládaly desítky dalších tragických případů," upozorňuje Jan Luštinec.

Jakmile se v roce 1903 připojil k jilemnickému a pražskému Ski klubu jako třetí do lyžařské party spolek z Vysokého nad Jizerou, domluvili se na společném setkání v Jablonci nad Jizerou 21. listopadu 1903 na vzniku Svazu lyžařů Království českého. Ten je nejstarším národním lyžařským svazem na světě.

Po Hančovi i dalších lyžařích, kteří úspěšně vyráželi na zahraniční mítinky, zůstaly v jilemnickém muzeu, v jeho stálé expozici Bílou stopou, historické medaile, poháry z harrachovských skláren hraběte Harracha nebo broušená trofej od posledního rakouského císaře Karla I. Kolébka lyžování nejen tím náležitě připomíná první průkopníky.