Přestože dělají maturity, kvádra na sobě nemají. Pracovní oblečení a vysoké boty jsou u praktické zkoušky v lese nezbytností. A to nejen kvůli bezpečnosti. Studenti České lesnické akademie prokazují znalosti nashromážděné během studia.

V devět hodin ráno odjíždím se zástupcem ředitele, Petrem Kejklíčkem z České lesnické akademie, podívat se, jak praktická část vypadá.

Jak to probíhá?

Přicházím k rozjeté zkoušce z oboru Lesnictví. Vyučující pokládá otázku: ,,Co to je? A kdybyste chtěl zjistit objem stromu, jak s tím budete pracovat?" Maturant odpovídá: "Elektronická průměrka, tady podržím tlačítko…".

Když odcházíme ze stanoviště, Mikuláš Říha, který má ve škole na starost praktickou část výuky, povídá: ,,Vidíte? Třeba tady hodnotil student zdravotní stav stromu. Tenhle je poškozený okousáním od zvěře." A přitom se přesouváme do nedalekého altánu, který slouží jako základna „lesních" maturit.

Jiří Novák z Chotěnova, který už má dnešní zkoušku za sebou se svěřuje: ,,Ráno jsem si vylosoval číslo porostu. Pak jsem měl dvě hodiny na to, abych ho podle porostní mapy našel, zpracoval si plán obnovy a všeho dalšího, co bych tam dělal – kácel, prořezával a tak. Potom přišla komise, já to odvykládal. Na závěr se každý mohl ještě na něco zeptat. Otázky jsme předem neměli, takže nikdo nevěděl, na co se budou ptát."

Zástupce Petr Kejklíček říká: ,,Pro studenty je praktická část docela stresující. Už jen tím, že maturant je sám přibližně na dvanáct lidí v komisi." Její předseda je letos z Hranic na Moravě. Pak jsou tu zástupci z různých firem, kteří si třeba vybírají potenciální zaměstnance. Nechybí ani pracovníci z Krkonošského národního parku či zástupci šlechtického rodu Collorédů z Opočna.

Jednoduché hledání

Vedoucí praxí, Mikuláš Říha, upřesňuje: "Studenti jsou na nohou od šesti ráno. Práci jim ale usnadňuje a zrychluje ipod, na kterém si najdou porostové mapy."

Ve svačinové pauze se ptám, dnes jediné ze zástupkyň něžného pohlaví, jak se jí maturovalo. ,,Ptali se mě na průměrkování porostu, na požerky, na houby, které poškozují dřevo. Na brouky, na kytky – ty se pojmenovávají v latině, měla jsem jich dvacet jedna. Více méně to šlo. Někdy byla otázka, že mi chvíli trvalo, než jsem se nahodila, ale jinak to bylo v pohodě. Vylosovala jsem si zhruba padesátiletý porost na výchovu. Ten se ještě nemýtí. Celkově to bylo dobré," komentuje zkoušku Hana Koňáková.

Technika v lese

Já se přesouvám na místo, kde maturují studenti oboru Mechanizace a služby. Zkoušku vede zástupce ředitele ze Svobody nad Úpou Jaromír Hout. Vysvětluje: "Studenti si losují z několika otázek. Mohou si vytáhnout harvestor, jeho kontrolu, technická data a údržbu. Pak mají patnáct minut na kácení. Další otázkou je odvoz dříví vyvážecím traktorem. Zajímá nás předvýjezdová příprava stroje a jeho údržba. Prakticky studenti předvádí nakládání a vyvážení dřeva na skládku. Zajímavá je ještě technologie porostu. Tam určují místo a pohyb strojů."

Sotva si to doposlechnu, maturant spustí: "Jmenuji se Ondřej Gregor a představím vám vyvážecí techniku, ochranné pásmo okolo ní je dvacet metrů…"

Zdeňka Kousalová