Čerstvě osmdesátiletý Václav Jirásek, nositel kulturní ceny města Trutnova, známý publicista a popularizátor zaniklého uhelného i rudného hornictví, nakreslil v uplynulých dvaceti letech více než dvě stovky grafických listů mapujících zaniklá důlní díla, včetně jejich stručných dějin, geologie, paleontologie a mineralogie. Výsledky tohoto bádání představuje v nové knize Grafické listy montánní historie severovýchodních Čech, která vyšla v těchto dnech ve vydatelství Petra Bergmanna Broumovsko Organic.

Václav Jirásek je rovněž autorem řady publikací a článku. Objevil mnoho zajímavých detailů a sám říká, že ho vždy něco překvapí.
Václav Jirásek: hornictví mě neustále fascinuje

Bývalý báňský záchranář a technik Východočeských uhelných dolů Václav Jirásek zdokumentoval oblast od Harrachova přes východní Krkonoše, Trutnovsko, Svatoňovicko a Hronovsko až po Ždárky a Stroužné s jeho osobitým zaměřením na Jestřebí hory. Unikátní soubor, jehož vydání inicioval Petr Bergmann, završuje Jiráskovu padesátiletou průzkumnou, osvětovou i publikační činnost.

Podle odborníků se jedná o unikátní dokumentaci hornické činnosti, jakou dosud nikdo nevytvořil v žádném regionu. Václav Jirásek nechává nahlédnout do výkresů, grafických listů a koláží. Součástí knihy jsou také ukázky z jeho pracovních a terénních skicářů.

Vytažení posledního vozu s uhlím v radvanickém dolu Kateřina II. Snímek vznikl 1.dubna 1994 v 6 hodin a 15 minut.
Kdyby otevřeli šachtu, hned jdu do práce!

"Kdysi jsem jezdil s rodiči z Náchoda na letní prázdninové pobyty do Velké Úpy. Mezi Rtyní a Svatoňovicemi jsem vždy z okna vlaku vyhlížel „mašinku“, která od štoly Idy tahala vozy s uhlím na studánecké nákladiště. Někdy jsem slyšel i jejich typické rachocení. Jako kluka mě to fascinovalo. Časem jsem se dozvěděl, že je to dopravní trasa po zaniklé koňské dráze ze zdejších uhelných dolů," vzpomínal Václav Jirásek na první kontakty s hornictvím a pokračoval: "Otec mi vyprávěl o dávném dolování i na Hronovsku pod Jírovou horou, v Maternici či na Farách. Dokonce i na pozemcích jeho rodného statku ve Zbečníku, kam jsem zase jezdíval k babičce. Tam jsem v rámci klukovských výprav začal „vymetat“ staré haldy, lomy i písníky, sbíral zajímavé kameny, a nějak to ve mně zakořenilo."

Radvanický rodák Roman Reil, ředitel Státního okresního archivu Trutnov, sepsal již pátou publikaci o obci. Věnuje se místní osadě Slavětín.
Hunt, forota. Hornická mluva v lidech zakořenila, nevědomky se používá dodnes

Pro Václava Jiráska se stalo hornictví celoživotním koníčkem. "Fascinuje mě tajemno a zvídavost. Jak horniny i minerály v dávných dobách vznikaly a co vše je potřebné, aby se z podzemí dostaly na zemský povrch. A taky, co všechno se z nich dá vyrobit. Na základní škole mě vedle tělocviku a kreslení nejvíc bavil přírodopis a chemie, což mě v roce 1957 přivedlo na úpickou průmyslovku. Ta se tenkrát jmenovala hornicko-geologická, a už od prvního ročníku jsem se vždy nejvíc těšil na praktický výcvik v podzemí dolů. Hlavně těch svatoňovických. A na možnost nakouknout do nitra nedaleké Zlaté jámy v Suchovršcích, kde se kdysi kutala měděná ruda," vyprávěl.

Na sklonku 50. let absolvoval studentské exkurze do Obřího dolu a ve Svatém Petru v Krkonoších. Po maturitě v roce 1961 dostal umístěnku do Ostravy, ale díky prázdninovým brigádám a doporučení školy mohl zůstat na Trutnovsku.

Bývalá budova Východočeských uhelných dolů v Radvanicích je v dezolátním stavu.
Radvanické kontrasty. Budova dolů i kaple šly do dražby, dopadly zcela rozdílně

Hornické práci se věnoval i po škole. Bavila ho, i když někdy skřípal zubama. Než se stal důlním technikem a později báňským záchranářem, musel projít všemi dělnickými profesemi na jámě a poznat ostatní důlní závody v regionu.

"Zábavnější to začalo být až v době, kdy jsem jako dispečer musel vždy jeden týden v měsíci profárat všechna pracoviště dolu Zdeněk Nejedlý. Tehdy jsem si vzdělání doplnil další maturitou na náchodské stavební škole, což se mi hodilo ve funkci investičního technika při výstavbě nového dolu. I když jsem převážně stál u rýsovacího prkna ve své kanceláři na půdě správní budovy na Idě, tak jsem měl dostatek času prolézat v jámě vše, kam to jen trochu šlo. Taky opuštěné stařiny, hlavně při akcích se záchrannou službou. Tehdy jsem už pravidelný sběr „šutrů“ doplnil o akvizici veškeré havířské „veteše“ a připomínáním dějin dolování v hornickém časopise Jiskra. To mě koncem 70. let 20. století přivedlo na myšlenku založit hornické muzeum," líčil Václav Jirásek.

Jeho bádání nyní shrnuje nová kniha Grafické listy montánní historie severovýchodních Čech.

Odhalení Památníku hornictví v Malých Svatoňovicích.
Hornickou minulost připomíná nový památník, důlní vozík