Na tři ženy jeden muž. V základním školství tvoří učitelky 74 procent pedagogického sboru a Trutnovsko se nijak nevymyká republikovému průměru.

„Naplno tu mám dva chlapy, další dva jsou na částečný úvazek. Z dvacítky pedagogů se to blíží průměru. Samozřejmě bychom brali mužů víc, ale nejsou. Teď sháníme češtináře, přihlásily se čtyři ženy," potvrdil současný stav ředitel základní školy v trutnovském Poříčí Zdeněk Švarc.

„Je to velká škoda a chyba našeho školství, na kterou doplácí jak studující, tak sami vyučující. Více učitelů – mužů má pozitivní vliv na vzdělávání dětí. Výrazná feminizace určité profese zároveň snižuje její prestiž i platy," upozorňuje expertka na genderové aspekty školství Irena Smetáčková.

Aktuální údaje přinesl výzkum, který sledoval zastoupení žen a mužů i další aspekty školství v zemích Visegrádské čtyřky, tedy v České republice, v Polsku na Slovensku a v Maďarsku.

Nejvyrovnanější podíl je mezi vyučujícími na středních školách, muži tu tvoří 30 až 40 procent celkového počtu. Česká republika tuto úroveň dokonce přesahuje, učitelky tvoří necelých 60 procent. Jedním z mála míst, kde muži vyhrávají, jsou technicky zaměřené školy. Ani tady ale není rozdíl závratně vysoký.

Ve školách chybí učitelé. Nejen kvůli platům

Školství zůstává vysoce feminizovaným oborem, v mateřských, základních a středních školách působí celkově 78 procent žen.

MUŽSKÝ VZOR

„Větší zastoupení by bylo vhodné, chlapi jsou ve škole nutní. Jednak coby vzor mužského elementu, jednak z pohledu autority. Jinak to vypadá, když zařve chlap, jinak když žena. I když mnohé kolegyně mají přirozenou autoritu a umí si velmi dobře poradit, větší vyvážení by bylo ku prospěchu," míní ředitel základní školy v Trutnově, Poříčí Zdeněk Švarc. „Problém jde už od vysokých škol, na pedagogické fakulty se hlásí méně mužů. A pokud pak mají možnost si někde vydělat víc, nabídek využívají," dodává.

Jednou z mála výjimek je Střední průmyslová škola Trutnov. „Z padesáti učitelů máme 15 žen, ty většinou vyučují všeobecně vzdělávací předměty. Odborné předměty a odborný výcvik je mužská záležitost," potvrdil ředitel školy Vladislav Sauer.

Největší rozdíl je v mateřských školách. Tam muže – učitele nenalezneme prakticky vůbec. V České republice nepatrně vzrostl jejich podíl z 0,1 na 0,5 procenta, v Evropské unii je podíl mužských vyučujících zhruba pětiprocentní. „Nikoho takového neznám a ani jsem o nikom neslyšela," zapátrala v paměti Iva Pichová, která se stará o děti v Libňatově. „Ve třídě jsme měly jen jediného kluka, ten byl z Jičína. Ale nevím, jestli u vyučování zůstal," dodala Adéla Galuščáková, která učí v Havlovicích a studovala Střední školu pedagogickou v Nové Pace.

Ve všech zemích Visegrádské čtyřky mají vyučující na všech úrovních vzdělávacího systému výrazně nižší platy, než je průměr pro vysokoškolsky vzdělané pracující. V České republice průměrně o 40 procent, v mateřských školách pobírají učitelky dokonce o 7 procent méně než je celkový průměrný plat v republice.

NEJEN PENÍZE

Ač výsledek nahrává argumentu, že muže od zaměstnání ve školství odrazují nízké platy, nevysvětluje to vše. Jak výzkum odhalil, nejnižší podíl učitelů je v Polsku, kde jsou ovšem platy učitelů nejblíže průměrnému platu. „Příčiny nízkého počtu učitelů je tak třeba hledat i jinde, v tradičním pohledu na ženy jako pečovatelky, které mají vrozenou schopnost starat se o děti či v nízké prestiži učitelské profese," poznamenala spoluautorka výzkumu Veronika Šprincová.