Větrný mlýn se vrátí do Borovnice po padesáti letech. Kdysi jich v obci stálo dokonce pět, do 20. století se však zachoval jediný. Poslední větrný mlýn německého typu v Čechách byl odvezen z obce v Podkrkonoší v roce 1968.

Za vybudováním repliky stojí spolek místních občanů pro obnovu větrného mlýna Větrák, založený v roce 2004. Jeho zakladatelem je Jiří Chvojka. Mlýn bude funkční, otevřený veřejnosti. Po svém dokončení bude mlýn jediným tohoto typu nejen v Královéhradeckém kraji, ale i v Čechách.

Originální stavba, která vzniká nad Borovnicí na kopci Třešňovka, už nyní budí pozornost. „Zastavují se u ní lidé v autech i na kolech. Mlýn už vypadá jako hotový, má vrtule, což je pro lidi zajímavé. Bude to něco, co se jen tak nevidí. Je to funkční replika se vším všudy, s mlýnskými koly i kameny,“ říká starostka Borovnice Eva Tajbrová.

„Lidi na něj budou určitě zvědaví, mlynářské technologie jsou úžasné. Borovnice na sebe výrazně upozorní. Větrný mlýn bude lákadlem pro turisty, kteří získají další zajímavou možnost k návštěvě vedle zoo ve Dvoře Králové či Krkonoš. Od kempu na Pecce to jsou například jen tři kilometry a můžou do Borovnice snadno dojet na kole,“ očekává zájem návštěvníků.

Unikátní větrný mlýn postaví učni. Do Borovnice se vrátí dominanta
Unikátní větrný mlýn postaví učni. Do Borovnice se vrátí dominanta

Borovnický mlýn bude otevřený veřejnosti. Obec řeší, jakým způsobem budou probíhat prohlídky unikátní stavby. „Lidé se budou moct podívat dovnitř, proto ho stavíme, ale spíše ve větších skupinách. Budeme předvádět mletí. Pro Borovnici to bude veliké oživení. Vedle mlýna vytvoříme i přístřešek, pod kterým bude vystavená historická zemědělská technika, sbíráme ji po celé republice,“ doplňuje předseda spolku Větrák Jiří Chvojka.

Základní technologie s hlavním trámovím, hřídelemi či vrtulí dodali stavbě sekerníci Mikyška a synové z Kojetína na Sedlčansku, specialisté na vodní mlýny. František Mikyška, který je držitelem titulu Nositel tradice lidových řemesel, je autorem vodního kola Velkopřevorského mlýna v Praze na Čertovce, největšího v Evropě.

Dřevo na stavbu pokáceli žáci České lesnické akademie v Trutnově, materiálu se následně ujali mladí tesaři z jaroměřské řemeslné školy. K nim se nyní přidali ještě truhláři z Nové Paky. O dokumentaci a následnou propagaci se starají žáci cestovního ruchu ze Střední školy informatiky a služeb ve Dvoře Králové nad Labem.

Momentálně se dokončuje opláštění mlýna, učni zakrývají štít. „Čeká nás ještě zhotovení podlah, oken, dveří a schodiště,“ popisuje ředitel Střední školy gastronomie a služeb v Nové Pace Petr Jaroš, který na stavbu pravidelně dojíždí. „Je to pro naše žáky nevšední zkušenost a především zajímavá práce na ojedinělém projektu, kde si vyzkoušejí i stavební truhlářství, kterému se učí,“ hodnotí přínos Jaroš.

Obci Borovnice výrazně pomohl s financováním Královéhradecký kraj, který poskytl na stavbu větrného mlýna 1,5 milionu korun. Celkové náklady se pohybují kolem 3 milionů. Ve veřejné sbírce se dosud sešlo přes 100 tisíc korun. Část prostředků využila obec na vybudování střechy. „Sbírka je dále otevřená, lidé můžou přispívat do konce června,“ upřesňuje starostka Borovnice Eva Tajbrová.

ZÁKLADY A OBSLUŽNÉ KOMUNIKACE jsou v Borovnici už hotové, chybí jediné. Samotná replika historického větrného mlýna, jehož stavba má vyjít na zhruba 4,5 milionu korun. Borovnický starosta Josef Bušák ukazuje, kam přijde umístit tzv. tatík.
Větrný mlýn zelenou nemá. Borovnice hledá peníze dál