„Myšlenka je hezká, bohužel projektu ale některé důležité body v hodnocení chyběly. Proto zůstal tzv. pod čarou. Pravděpodobnost, že by byl z těchto peněz přece jen realizován, je podle mých zkušeností velmi malá," sdělil Roman Klíma z oddělení evropských grantů Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. „Obec může čekat léta, jestli někdo svůj projekt nevzdá. Já bych ji ale doporučil, aby se zapojila ještě do další výzvy. Potenciál tu je, jen je ho třeba trochu dopracovat," dodal člen hodnotitelské komise.

„My teď v podstatě moc nevíme, na čem jsme. Sice jsme dostali kladné stanovisko, ale musíme čekat, zda někdo odstoupí. Budu ještě zjišťovat podrobnější informace, proto bych nechtěl přijímat nějaké závěry," je ale opatrný borovnický starosta Josef Bušák.

Partnerem Borovnice bylo v mezinárodním projektu polské město Kudowa Zdrój. Třetím do party byl pak Hronov, kde toužili po rekonstrukci historického špýcharu. „Nejsme vyřazení, takže opravdu by se nám vyplatilo nějaký čas čekat, jestli někdo neodstoupí. Žádost beru jako úspěch, ale ten krůček nám chyběl. Což mrzí," potvrdil také místostarosta Hronova Josef Thér.

SBÍRKA ČI SOUKROMNÍK?

Pokud ani čtvrtá žádost Borovnice v pořadí o získání dotačního příspěvku na stavbu, k níž mnoho borovnických občanů vážou citové vazby, skutečně úspěšná nebude, místní budou prostředky hledat dál. „Nevím, asi budu znovu objíždět obecní úřady se žádostí o příspěvek do sbírky," řekl před časem Jiří Chvojka, předseda sdružení Větrák, které aktivně výstavbu větrného mlýna podporuje.

Borovnický starosta Josef Bušák už ale naznačil, že se obci možná otevírá úplně jiná možnost financování. „Ještě budeme čekat na dotaci, ale máme určitým způsobem rozjednané, že bychom mlýn mohli postavit za pomoci jednoho soukromníka. Je to předčasné, zatím nejsou dojednané žádné podmínky. Určitě snahu o stavbu mlýna ale nevzdáváme," sdělil starosta Borovnice Bušák.

ROZEBRANÝ MLÝN

Projekt větrného mlýna není jen současným borovnickým rozmarem. Kdysi v obci stálo dokonce mlýnů pět, ten poslední má nyní alespoň malou šanci na resuscitaci v podobě věrné kopie.

Borovnický mlýn postavil v roce 1841 Augustin Hakl na pozemku Augustina Čeřovského. Na svém místě stál až do roku 1968, pak byl rozebrán a převezen ke konzervaci do Hostinného. Původně se přitom měl přesunout jen v rámci obce. Z toho však sešlo. Zbytky mlýna nakonec skončily až ve skanzenu v Kouřimi.

Jiné projekty z regionu uspěly

Na česko-polské projekty přidělila Evropská unie více než čtyři sta milionů korun, které pomohou rozvoji regionu v příhraničí Královéhradeckého kraje. Zatímco projekt borovnického mlýna na dotaci zatím nedosáhl, jiné projekty se svou žádostí uspěly.

Jedním z úspěšných žadatelů je například královédvorská zoo. Díky dotaci se bude v nadcházejících letech rekonstruovat několik pavilonů. Navíc má dojít k úzké spolupráci s polským Valbřichem v rámci výměny zvířat, rostlin a přípravě marketingové kampaně. Společný projekt přinesl partnerům přes 26 milionů korun.

Další projekty mají do regionu přivést nové návštěvníky. Rozvíjena budou tradiční Krakonošova řemesla, v regionu Kladského pomezí má být realizována rozsáhlá kampaň nazvaná Festival zážitků. Ta cílí na zvýšení využití kulturního dědictví prostřednictvím zážitkového cestovního ruchu.