Dnes představujeme středověký hrad. Jen málokterý návštěvník Trutnova si uvědomuje, že i toto město má stále ještě svůj středověký hrad, nebo přesněji řečeno jeho část.

S dějinami města je hrad úzce spojen

Historie trutnovského hradu je neodmyslitelně spjata s dějinami města, které vzniklo ve 13. století. Někdy v té době byl postaven na skalnatém ostrohu nad Úpou nevelký gotický kamenný hrad, z něhož se dodnes dochovala rozsáhlá sklepení.

„Ta jsou běžně zájemcům o památky přístupná, protože v nich je umístěna proslulá restaurace Pod Hradem," připomíná ředitel Muzea Podkrkonoší Vlastimil Málek a dodává: „Okolnost, že hrad vyrostl v areálu nevelkého historického jádra města, mu předurčila poměrně malou velikost. Svou rozlohou patrně nepřesáhl plochu dnešního muzea s přilehlým prostranstvím mezi muzeem a kostelem. O jeho podobě víme jen to, že kromě obytného paláce měl ještě mohutnou věž nejspíše s obrannou funkcí. Hrad byl tak trochu pevností v pevnosti, protože byl zároveň součástí městských hradeb a současně byl sám od města oddělen hradební zdí, mostem a příkopem."

Trutnov a jeho hrad patřil českým královnám, ale býval často zastavován. Mezi nejznámější držitele můžeme počítat pány ze Šumburka na přelomu 15. a 16. století.

Ti by svými kousky dnes v novinách zcela jistě dokázali bohatě zaplnit celou černou kroniku. Například Heřman a Karel ze Šumburka ve druhém desetiletí 16. století nechali v hradní věži razit falešné mince na způsob zhořeleckých haléřů a dobovou patinu jim dávali vařením ve smole.

Hradního hejtmana krutě zavraždili

„Padělatelé byli uvězněni a v Praze upáleni, avšak samotným Šumburkům, na jejichž příkaz se mince razily, se nic nestalo. Naopak se hleděli zbavit nepohodlného svědka, hradního hejtmana Jiřího Javornického, kterého nechali v roce 1514 neobyčejně krutým způsobem zavraždit. Když se vracel v noci z krčmy do hradu, počkali si na něj vrazi u lázní a rozsekali ho tak, že podle záznamů trutnovského kronikáře Simona Hüttela byly kusy jeho těla odnášeny v neckách," popsal dramatické dějinné historky Ondřej Vašata z Muzea Podkrkonoší.

Přestavba středověkého hradu na novověký zámek souvisela s novým majitelem Kryštofem z Gendorfu, oblíbencem krále Ferdinanda I. „K přestavbě došlo roku 1550, když zde byl podle kronikáře Hüttela vystavěn nový kamenný sál a zbořena stará hradní věž. Zajímavostí je, že na konci 16. století se na zámku mj. hrálo divadlo. V roce 1599 zámek i s příslušenstvím získalo město, ale již roku 1600 vyhořel. Byl obnoven, ale za třicetileté války byl pobořen Švédy a nedlouho poté zapálen císařskými vojáky," upozorňuje Ondřej Vašata.

Pozdější zámek byl
i skladem soli

Ještě v roce 1775 měšťané ukrývali za jeho silnými zdmi před rozzuřenými sedláky z okolních vesnic důležité listiny a cennosti. „Za vlády císaře Josefa II. byl zámek přeměněn na sklad soli a v letech 1853–1854 přestavěn na c. k. reálnou školu, kterou v roce 1866 poctil návštěvou císař František Josef I. Jako škola byl objekt využíván až do roku 1950. Od roku 1927 zde mělo několik místností také městské muzeum, které dnes využívá objekt celý. Od dubna probíhá jeho částečná rekonstrukce," dodává ředitel Vlastimil Málek.

(vm, ov)