Kdyby se známkovalo chování českých řidičů, dostala by velká část z nich nedostatečnou. Podle výzkumu společnosti TNS Aisa jsou nejagresivnější ve střední Evropě, často za volantem nadávají, svačí a telefonují. Nyní se k jejich nelichotivé vizitce přidává další negativum – nejsou ochotni pomoci druhému, pokud se ten ocitne v nouzi.

Prokázal to test Deníku, který v uplynulém týdnu vyzkoušel chování českých motoristů: redaktoři se pokusili na frekventované silnici simulovat technickou závadu na voze a hodinu čekali, zda někdo z projíždějících nabídne pomoc. Pokud nikdo nezastavil, pokusili se projíždějící zastavit stopováním a máváním.

Skoro 100 procent řidičů nezastaví

Výsledky testu jsou tristní: 99 procent řidičů z téměř deseti tisíc projíždějících vozů nezastavilo ani nereagovalo na prosby o pomoc. Smutný je i fakt, že ve většině případů byly za figuranty ženy. V Českých Budějovicích rychle jedoucí řidič doslova rozstřelil výstražný trojúhelník, který redaktorka v předepsané vzdálenosti umístila za vozidlo. Místo omluvy či náhrady škody pak z místa okamžitě odjel. Reportérům v Benešově se pak dokonce projíždějící posádky automobilů smály a ťukaly si na čelo.

Češi jsou k okolí lhostejní

„Když se podíváte na českou společnost, jednání je odrazem doby. To nejsou jenom řidiči. Lidé na ulici také nejsou ochotni pomoci a jsou apatičtí. A lepší to asi nebude,“ říká o testu dopravní psycholožka Jana Ambrožová. „Určitě je to dáno i případy, kdy někdo někoho oloupil, ale není to ten hlavní důvod. Lidé se prostě naučili starat jen sami o sebe, ostatní je vůbec nezajímají,“ dodává psycholožka. Vůbec nejhůře dopadly kraje Karlovarský, Zlínský, Olomoucký. Řidičovi v nesnázích tam nepomohl ani jeden šofér. Naopak v Plzeňském či Jihočeském kraji se ochotných řidičů našlo hned několik.

Vím, jaké to je, když se porouchá auto

„Z vlastní zkušenosti vím, jak velmi nepříjemné je, když se vám porouchá auto a nevíte si rady. Pak je každá pomoc druhého člověka opravdu nad zlato,“ řekl jeden z ochotných řidičů Václav Šírek z Českých Budějovic. Mezi ostatními řidiči byl ovšem vzácnou výjimka. Zajímavé je také chování policie, která kolem „rozbitých“ automobilů většinou pouze projížděla a řidičce v nouzi nepomohla. Například v Kolíně projeli policisté kolem auta hned několikrát, ale ani jednou je nenapadlo zastavit.

Stejný příklad zaznamenaly i redaktorky na silnici do Mělníka, kde jim zastavil až několikátý vůz policie, v němž shodou náhod seděly dvě místní policejní mluvčí. Ačkoliv nedokázaly odstranit technickou závadu, ochotně nabídly alespoň telefon na odtahovou službu. O něčem podobném se na druhém konci republiky v Hodoníně mohlo redaktorce jenom zdát. Nejenomže většina řidičů tam ani nepřibrzdila, ale najížděla přímo do kaluží poblíž automobilu. Když už u ní zastavila nákladní auta, setkala se jen s jízlivostí. Podle mnoha dopravních psychologů kopíruje neochota českých řidičů nelichotivý stav na našich silnicích.

Řidiči raději nezastavují. Bojí se, že je stopař okrade

Většina lidí má špatné zkušenosti z minula, proto nezastavují, komentuje výsledky testu Deníku prezident Asociace dopravních psychologů Alois Hudeček.

Většina českých řidičů nechce zastavit a pomoci druhému motoristovi, který je v nouzi. O čem to podle vás svědčí?
Musíme vycházet z toho, že většina lidí má negativní zkušenosti a je spousta podvodníků, kteří pod záminkou poruchy někoho již v České republice okradli. Osobně se přiznám, že kdyby to zrovna nebyla nehoda, asi bych také nezastavil. Nikdo neví, co vás stopuje za člověka. Bohužel jsou běžné případy, kdy řidiče zastavovaly a následně okrádaly i těhotné cizinky. Lidé prostě mají negativní zkušenosti, neviděl bych za tím až tak velké minus našich řidičů.

Přesto řidiči nezastavili ani tehdy, když je redaktoři „prosili“ a mávali na ně…
Nechci to zlehčovat, ale dneska by řidič druhému řidič pomoci s poruchou možná vůbec nedovedl. Technická stránka aut je čím dál složitější a možná, že zastavovat by nemělo smysl. Osobně si myslím, že devadesát procent lidí si už dnes nedokáže vyměnit ani kolo. Není to jako v minulosti, kdy šlo na voze opravit téměř vše.

Dopadl by podle vás test jinak, kdyby se konal v zahraničí?
Myslím, že co se týká ochoty řidičů zastavit, například v Německu, by vám zřejmě také nikdo nezastavil. Řidiči tam vědí, že každý má svůj servis a asistenční službu. Lidé navíc spěchají a logicky tak nemají čas.

Jak celkově hodnotíte chování našich řidičů?
Agresivitu našich motoristů nevidím tak drasticky, jak se někdy v médiích a různých studiích líčí. Jedná se o to, že hustota současného provozu v České republice je zcela neadekvátní stavu našich komunikací. A především je neadekvátní výchova mladých řidičů. Soukromé autoškoly dnes fungují, jak fungují. Zároveň nám hodně chybí také výchova profesionálních řidičů. Hlavně z hlediska bezpečnosti jízdy.

Problém českých motoristů je tedy jejich špatná výchova?
Ano. Pokud se problémy na našich silnicích nebudou řešit lepší výchovou řidičů, tak žádný bodový systém ani tvrdé zákony stav na našich silnicích v dohledné době nezlepší. Důležité je naučit všechny Čechy za volantem chovat se tak, jak se zcela běžně chovají motoristé v zahraničí.