„Když se současně při chovu koně nestaráte o jeho kopyta, pak jej vlastně týráte. Může to skončit až tragicky…,“ řekl nám hned v úvodu letošních „Podkovářských dnů“ Přemysl Papík, student prvního ročníku Střední školy řemeslné v Jaroměři.

Kováři a podkováři jsou lidmi, jež se starají o kopyta těchto ušlechtilých čtyřnohých zvířat. Hlavně jim jsou „Podkovářské dny“ určeny.
„Je to řemeslo těžké a černé…, ale přináší radost, uspokojení a příjemnou práci s koňmi,“ vyjádřil se Přemysl Papík, který se pro studium oboru kovář – podkovář rozhodl na základě jedné své myšlenky: „…bylo by dobré, kdybych uměl – co se koní týče – i něco víc, než na nich jenom jezdit…“

Stejně tak jako v letech minulých, i letos se bezprostředně po slavnostním zahájení „Podkovářských dnů“ uskutečnila soutěž ve volném kování s časovým limitem dvě hodiny. „Každý si při této soutěži může navrhnout to, co bude vyrábět. Měl by si nakreslit předlohu a poté se pustit do práce,“ vysvětlil princip soutěže Přemysl Papík s tím, že se jedná například o vykování motýla, kování hlavy kobry či výrobu různého zemědělského nářadí. „O vítězi této soutěže rozhodují přítomní diváci, kteří hlasují podle svého dojmu,“ uvedl Přemysl Papík.

V Jaroměři se setkali kováři a podkováři z Čech i ze zahraničí

Další soutěží, která se každoročně setkává s velkým ohlasem, je zhotovení podkovy. „Podkova, která se vyrábí z kusu železa, se natvaruje na kopyto příslušného koně, protože každý kůň má jiné kopyto, jiný tvar. Poté se na koně podkova podkove,“ vysvětlil Přemysl Papík s tím, že tato soutěž spočívá ve vykování samotné podkovy, jejího tvaru a všech jejích dalších náležitostí, a to z kusu obyčejného materiálu, který se dá koupit v obchodě.

Nedílnou součástí Podkovářských dnů je i přátelské posezení, které se uskuteční právě dnes večer – po skončení soutěže v kování podkov.
Střední škola řemeslná v Jaroměři, která Podkovářské dny pořádá, si letos připomíná 124. výročí počátku vzniku řemeslné školy a 104. výročí postavení budovy pro tuto řemeslnou školu.