"Závěrem je uložení pokuty ve výši 5 000 korun, která byla na místě zaplacena. Pokuta není symbolická, protože jde o velmi cenné území a potenciálně velmi negativní příklad pro jiné. Na druhou stranu jsme nesáhli k vyšší možné hranici, protože se viník sám dobrovolně přihlásil, k činu se přiznal, projevil lítost a včerejší ohledání na místě ukázalo, že naštěstí nedošlo k žádnému významnému poškození fenoménu, které poškozeny být mohly. Tvůrci spirály použili pouze na povrchu ležící kameny a nezasáhli do půdního krytu, nepoškodili naštěstí ani porosty zdejších ohrožených rostlin," uvedl Radek Drahný.

I když by se událost dala spojovat například s chováním nějakého nezletilce, nápad se zrodil v hlavě paní středního věku. "Iniciátorka, která nebyla z regionu, nejspíš turistka, řekla, že si myslela, jak by vytvoření takového obrazce bylo pro Sněžku skvělé. Vůbec nepřemýšlela o tom, že by se měla dopustit něčeho špatného. Uvedla, že šlo o zcela spontánní počin," řekl mluvčí. Přestože se obrazec tvořil už ve středu odpoledne a nikoliv v noci, jak se zprvu ochranáři Krkonoš domnívali, žádné pohoršení na místě nevyvolal. "Po zveřejnění v médiích nás někteří lidé informovali, že výrobu mandaly viděli, ale mysleli si, že jde o nějakou organizovanou akci," doplnil Radek Drahný.

Strážce národního parku už mandalu rozebral, na místě zůstaly jen piliny a potravinářské barvivo. Tyto pozůstatky smyje zřejmě désť.

Mluvčí národního parku zároveň připomněl, že řetězové zábrany na Sněžce nejsou umístěny kvůli bezpečnosti návštěvníků, ale pro ochranu toho cenného, co stále na vrcholu nejvyšší české hory je. Mají chránit přírodu před poškozením od náporu tisíců lidí, kteří se na vrcholu hory v letních dnech denně vystřídají." Děkujeme, že toto omezení bude veřejnost napříště respektovat," apeloval na návštěvníky hor Radek Drahný.

Lidé mají na situaci různé reakce. Někteří ve svém rozhořčení došli tak daleko, že téměř vyzývají správce Krkonoš k omezení vstupu do hor, jiní situaci naopak zlehčují a píší, že jde o "mnoho povyku pro nic", pochopitelně z nevědomosti. "Pár přesunutých kamenů a dělá se z toho věda. Horší je ten bordel, co tam návštěvníci nechávají," znělo mimo jiné ze sociálních sítích.

"Několik kriticky ohrožených druhů hmyzu, rostlin, místo, kde se prokazatelně vyskytuje linduška horská, jeden z našich nejohroženějších ptačích druhů. A to kamení - to jsou mrazem tříděné půdy. Mrazové třídění je tisíce let trvající proces. Zničit jeho výsledky je evidentně možné zcela nenávratně a velmi rychle," poznamenal k události v diskusi na sociální síti náměstek ředitele Správy KRNAP Jakub Kašpar.