Celkem 75 obecních úřadů a institucí v Královéhradeckém kraji si dnešním vyvěšením zástavy se sněžnými lvy s plápolající hřívou, kteří reprezentují sjednocení duchovního a světského života, připomenou 62. výročí krvavě potlačeného protičínského povstání, po němž odešel do exilu nejvyšší představitel Tibetu - čtrnáctý dalajláma Tändzin Gjamccho.

Vlajka zavlaje tradičně například i před královéhradeckým magistrátem a město se tak již po sedmnácté připojuje k symbolické kampani, která má především symbolický charakter a je vyjádřením solidarity. „Pro Hradec je to jakési tradiční připojení se k této kampani, kterou obecně vnímáme jako podporu všem utlačovaným národům a národnostním menšinám na celém světě,“ uvedl primátor města Alexandr Hrabálek.

Zatímco v loňském roce se v Královéhradeckém kraji zapojilo 82 měst, letos jich bude podle pořadatelského Spolku Lungta o sedm méně. Z různých důvodů nezavlaje na rozdíl od loňského roku červeno-bílo-modro-žlutá standarta v Jičíně, Libňatově, Vamberku, Kostelci nad Orlicí, Úpici, Hynčicích a Rtyni v Podkrkonoší.

Proč tomu tak je? V Libňatově promluvil do nevyvěšení tibetské vlajky shodou okolností čínský vir. Kvůli covidu se totiž dva z devíti zastupitelů nemohli zúčastnit hlasování o symbolické podpoře Tibetu. „Máme v této otázce těsnou většinu 5:4 a dva hlasy podporující vyvěšení kvůli nemoci chyběly,“ vysvětluje starosta Jaroslav Pich, proč v Libňatově dnes tibetská vlajka nezavlaje.

Zástava Tibetu na rozdíl od loňského roku nebude ani v Hynčicích na Broumovsku. „Letos se nepřipojujeme,“ potvrdila Deníku včera starostka Věra Hermonová. „Nějak na to nebyl čas. Je to teď všechno chaotické. Tři zastupitelé měli covid, až do pondělí byl uzavřený obecní úřad, takže se přiznám, že jsme na vyvěšení vlajky ani nemysleli a nejednali o tom,“ dodává.

Ve Rtyni v Podkrkonoší sice v minulých letech vlajku pravidelně vyvěšovali, ale letos tomu tak nebude. „Rada města se usnesla, že tibetskou vlajku v době, kdy má každý kupu jiných starosti, vyvěšovat nebudeme,“ uvedl starosta Zdeněk Špringr. „Různého bezpráví se děje ve světě hodně. Zdůrazňovat a upřednostňovat jen jedno z nich nechceme.“

Tibetská vlajka letos nezavlaje zřejmě ani v Jičíně. Tamní důvod je ale ryze technický. „Akci Vlajka pro Tibet podporujeme každým rokem, letos ji však pravděpodobně nevyvěsíme kvůli lešení na Žižkově náměstí,“ uvedl mluvčí jičínské radnice Jan Jireš.

Úpici letos o tibetskou vlajku připravila zbloudilá žádost pořadatelů akce o její vyvěšení. "Jednalo se o technický problém - žádost o vyvěšení nám poslali na jinou adresu," říká starosta Petr Hron, že žádost nedorazila do radniční pošty, ale někam jinam. "V každodením shonu jsem i já na to zapomněl, takže jsme o tom ani nejednali na zastupitelstvu. S pořadateli už jsem mluvil, vysvětlil jsme si to, takže příští rok to už zase dopadne," věří starosta, že letošní přerušení podpory Tibetu by mělo být jen mimořádné kvůli shodě okolností.

Kampaň Vlajka pro Tibet vznikla v polovině 90. let v západní Evropě a stala se jednou z nejvýznamnějších symbolických akcí vyjadřujících podporu ochrany lidských práv nejen Tibeťanů. V roce 1996 se k akci připojila první čtyři česká města. V loni už to bylo 844 obcí, měst, městských částí nebo krajů. Vlajky vyvěšují i školy, různé organizace i občané ČR.

Při povstání proti čínské okupaci v březnu 1959, které bylo násilně potlačeno armádou, zahynulo 80 tisíc Tibeťanů. Sta tisíce jich v následujících letech zemřely ve věznicích, pracovních táborech či na hladomor. Počet tibetských uprchlíků v exilu dosáhl zhruba 150 tisíc. Téměř 160 Tibeťanů se v posledních třinácti letech na protest proti porušování lidských práv upálilo. Vlajka zavlaje například i před královéhradeckým magistrátem a město se tak již po sedmnácté připojuje k symbolické kampani Vlajka pro Tibet. Dne 10. března si jejím vyvěšením připomínáme potlačení protičínského povstání v hlavním městě Tibetu Lhase, po němž odešel do exilu nejvyšší představitel Tibetu, čtrnáctý dalajláma.