Bylo přitom nutné vypnout elektrický proud z ohradníku a snížit na jednom místě ohradník až k zemi, aby se vlčice přestala bát. Vlčice patrně dříve prodělala opakovaně negativní zkušenost s elektrickým výbojem do čenichu. „Zvíře nebylo určitě samo. Sama by tato mladá vlčice zřejmě nezabila čtyři ovce a hlavně by je za noc nedokázala tolik zkonzumovat,“ upozornil zoolog Správy KRNAP Jiří Flousek s tím, že velikost skupiny zůstává otázkou. „Mohli to být jen dva vlci, ale klidně i větší skupina, třeba čtyři zvířata,“ dodal Flousek.

Správa KRNAP nemá žádné doklady, které by potvrzovaly, že se v Krkonoších zabydlela stabilní smečka vlků. „Jde o další pokračování vlčích návštěv u nás, které začaly už v zimě 2011/2012. Je fakt, že jejich návštěvy jsou stále častější a letos už se neodehrávají jen na sněhu, ale i toto byli nejspíš pouze vlčí návštěvníci Krkonoš a nikoli obyvatelé,“ řekl náměstek ředitele Správy KRNAP Jakub Kašpar.

Vlci se do Krkonoš vracejí převážně za potravou. Šlo zatím o třetí případ napadení hospodářských zvířat. Jinak vlci loví mnohem raději zvířata ve volné přírodě. Ať už jde o větší živočichy jako jsou srnec, jelen, divoké prase nebo menší zvířata jako zajíci, králíci nebo hlodavci. „Po vlčích návštěvách v Krkonoších zůstávaly donedávna jen stopy ve sněhu či po jejich lovu. Až letos v červnu se jeden z mladých vlků nechal zvěčnit ve východních Krkonoších fotopastí, a teď tato mladá vlčice nedobrovolně počkala dokonce na osobní identifikaci,“ uvedl Kašpar.

Podle něj vlci do Krkonoš mohou přicházet z různých směrů. Z jihozápadu z oblasti CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, z lesů na západ od polské Jelení Hory či z východu z oblasti CHKO Broumovsko či Vraních hor.

Chovatelé, kterým vlci způsobí škody na stádech, mohou získat náhradu škody prostřednictvím krajského úřadu. "Je ale třeba v případě útoku kontaktovat Správu KRNAP, abychom mohli potvrdit, že šlo skutečně o napadení vlky," upozornil Kašpar. "Chovatelé mohou využít také nabídky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a zapůjčit si od ní elektrické ohradníky nebo využít nabídky finanční podpory z Operačního programu Životní prostředí na nákup ohradníků či zdrojů energie pro ně, či na pořízení pasteveckého psa," upřesnil Jakub Kašpar.

Potvrzená přítomnost vlků neznamená, že by se jich měli místní lidé a návštěvníci Krkonoš obávat. "Vlk je velice plaché zvíře a vidět ho ve volné přírodě je velké štěstí, nikoliv důvod k obavám," vysvětlil náměstek ředitele Správy KRNAP Jakub Kašpar. "V západní ani střední Evropě není znám případ napadení člověka vlkem. U několika případů z východní Evropy není doloženo, zda šlo skutečně o vlka, nebo o toulavého psa či psa pasteveckého, kteří jsou velmi ostří právě proto, aby dokázali účinně odradit vlky od stád," doplnil Jakub Kašpar.