Pietní akt se konal přímo na místě bývalé přehrady už v sobotu odpoledne. Starosta Desné Marek Pieter a starosta Albrechtic Jaroslav Zeman uctili památku obětí položením věnce k patě věže, která je torzem tehdejší mohutné stavby.

V Riedlově vile následně pak promítli filmový dokument o katastrofě na Bílé Desné a se zájemci besedoval Ladislav Žák, dlouholetý desenský kronikář. Po celé září doplňuje tragické výročí výstava fotografií a dokumentů, které byly zapůjčeny ze sbírek soukromých vlastníků o Státního okresního archivu Jablonec nad Nisou.

Běžná jizerskohorská sobota třetího roku první světové války se krátce po čtvrté hodině odpolední 18. září 1916 náhle změnila v tragédii. Hráz přehrady na říčce Bílá Desná, která byla zkolaudovaná teprve v listopadu předchozího roku, totiž neudržela nápor vody a přes snahu hrázných o urychlené vypuštění se protrhla.

Masa vody se nezadržitelně řítila údolím k Desné a přestože byli obyvatelé varováni se zhruba hodinovým předstihem, vyžádala si katastrofa desítky životů.

Proud, který před sebou hrnul dřevo a trosky, smetl desítky domů a následky havárie zasáhly i Železný Brod. V nedalekém Tanvaldu voda zaplavila sklepy a přízemí domů. Když voda opadla, nastalo sčítání škod – kromě 62 obětí na životech zůstaly čtyři stovky lidí bez střechy nad hlavou, tisícovka obyvatel Desné a okolí přišla o práci. Narychlo byla vypuštěna nedaleká přehrada Souš, vybudovaná ve stejné době a obdobným způsobem a začalo se také pátrat po vinících tragédie.

Soudy po nich pátraly dlouhých 16 let, všichni obvinění ale byli nakonec osvobozeni. Je nicméně jasné, že příčin protržení přehrady, jejíž zbytky jsou jednou z oblíbených turistických cílů Jizerských hor, bylo více. Na počátku byl nedostatečný geologický průzkum, kvůli vypuknutí války se navíc šetřilo i na materiálu a nedostatky plynoucí ze spěchu měla také samotná práce na hutnění hmoty přehradní hráze.

Lenka Střihavková