Stav sucho, hlásila ve středu večer stanice Vestřev, mapující průtok v Labi těsně za Hostinným. Korytem protéká méně než půl krychlového metru za sekundu, přitom roční průměr je 6,1. A to by měl listopad patřit ke srážkově nadprůměrným měsícům. Ostatně o tom, že už dlouho nepršelo se lze přesvědčit pouhým okem. Hladina klesla z průměrných 48 na 17 centimetrů.

Pod kubík je málo

Své o tom vědí provozovatelé malých vodních elektráren. Tři na Labi ve Vrchlabí provozuje společnost Labit. Dvě před časem zakoupila od původních majitelů, poslední z nich, která byla vybudována v souvislosti s rekonstrukcí jezu, je nejmodernější a začala zkušebně pracovat letos. „Malá vodní elektrárna šetří životní prostředí a je tedy významná pro ekologii ve městě. Její maximální využitelná výroba při dobrém stavu vody je kolem 65 kilowatt. Jen pro představu takový výkon by zabezpečil bez problémů energetickou spotřebu zhruba šesti rodinných domů,“ upřesnil náměstek společnosti Jiří Kocián. Už několik týdnů je však situace komplikovaná. Ze špindlerovské přehrady odtéká 0,8 kubíků vody, což je málo. „Pro nás by bylo ideální, kdyby odtékaly tři, ale i jeden je pro nás dobrý. Jakmile však klesne voda i pod něj, je to málo a my musíme chod elektrárny omezovat. Letos jsou na tom i Krkonoše, které patřily vždy ke srážkově příznivým územím, dost špatně. Doufáme, že se situace brzy zlepší,“ dodal Jiří Kocián.

Obdobně jsou na tom i elekt-rárny na Úpě. „Máme v Horním Maršově dvě turbíny ale točíme jen jednu. A to jen tak na dvě třetiny. Fakturace je tak na třetině normální hodnoty. A velké elektrárny musejí mít výpadek ještě vetší. Celý listopad se voda udržuje pod jeden kubík. Za normálního stavu teče 1,5 až 2 kubíky úplně běžně. Poslední měsíce jsou opravdu extrém,” říká Pavel Klimeš.

Sníh to teď nevyřeší

Nedostatek vodních srážek pozorují již delší dobu i na území národního parku. Správa KRNAP je správcem několika desítek kilometrů drobných vodních toků, těch, které nespadají pod Povodí Labe. „Vody je v krajině dlouhodobě nedostatek, vodní bilance je malá a u nás to pozorujeme již řadu let. Už před třemi či čtyřmi lety jsme zaregistrovali například vysychání rašelinišť. V potocích je málo vody, některé jsou vyloženě vyschlé. Úpa je na 10 až 15 centimetrech výšky, to je v tuto dobu opravdu extrémně nízký stav,“ říká tiskový mluvčí Radek Drahný. „Ve vztahu k přírodě to má i sekundární efekt. Když není voda v krajině, trpí celý ekosystém. Z dlouhodobého hlediska si s tím příroda nějak poradí, teď ale začíná mrznout, pak napadne sníh a i když je to vpodstatě voda, nijak to momentální bilanci neovlivní. Sníh na hřebenech zůstane dlouho ležet, odtávat bude až na jaře,“ dodává.

Problémy s nedostatkem srážek z posledních měsíců mohou mít i některá zimní střediska. I když to nikdo nechce přiznat. „Všechna velká střediska v Krkonoších už tuhle problematiku vyřešila. Mají dostatečně velké retenční nádrže. Potíže ale mohou mít některá menší střediska, kde dostatečně velký přítok či prostor pro velké zásobníky nemají,” míní Radek Drahný ze Správy národního parku. „Úbytek tu je, ale ještě jsme nezasněžovali a nedokážeme říct, jak moc nás to ovlivní. Navíc příští týden by mělo pršet, a tak se snad podmínky zlepší. Kritická situace není, ale vody je samozřejmě méně,” říká Tomáš Ticháček ze skiareálu Arrakis v Prkenném Dole u Žacléře.

Výhled na prosinec

1. dekáda (1. - 10. 12.) - většinou zataženo, zpočátku ještě místy mlhy. Místy mrholení nebo mrznoucí mrholení, postupně občas déšť. Ve druhé polovině oblačno až zataženo, občas se srážkami dešťovými nebo deště se sněhem, od vyšších poloh sněhovými.

2. dekáda - v nižších polohách přechodně i srážky dešťové. Postupně oblačno až polojasno, místy sněžení.

3. dekáda - i nadále zimní charakter počasí, převážně velkou oblačnost, občas se srážkami, které budou většinou sněhové.

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav

Pitné vody je dostatek, úbytky ale vodohospodáři zaznamenali

Žádné zásadní potíže zatím nenastávají při zásobování obyvatel pitnou vodou. „Máme sice menší odběry z podzemních zdrojů, ty však nahrazujeme zdroji povrchovými, tedy z řeky Úpy. Nic kritického se ale zatím neděje,” potvrdil ředitel VaKu Trutnov Josef Moravec. Společnost čerpá zhruba polovinu potřebného množství vody z podzemních zdrojů na Rýchorách a na Černé hoře, zbývající berou z Úpy v Horním Maršově, resp. v Temném Dole. Působnost trutnovského Vaku sahá až do Pece pod Sněžkou, ta ale má zásobování samostatné.

Pokles vydatnosti zdrojů jak povrchových, tak podzemních ale zaznamenali například v Žacléři. „Proti předchozímu roku, který bereme jako průměrný, je to o 20 až 30 procent. To sice není úplně málo, ale žádnou hraniční situaci nám to nezpůsobuje,” říká Daniel Luštinec, ředitel Technických služeb Žacléř.

Záložním zdrojem v případě budoucích komplikací mají být hlubinné vrty u úpravny vody v Prkenném Dole. „Zatím ale nejsou potřeba. Spíš se snažíme udržovat současná prameniště v co nejlepším stavu, aby nám vydatnost klesala co nejméně, nebo vůbec. Zároveň hledáme ztráty v síti a podobně,” dodává.

Se stoupající cenou spotřeba vody v Žacléři klesá, což je obecný trend v celé republice. „I když to samo o sobě je zčásti i důvodem jejího zdražování. Pokud se vody prodá méně a nemalé fixní náklady zůstávají, po rozpočítání jde cena samozřejmě nahoru,” popisuje Daniel Luštinec. (aš)

Vyschly i některé studny. Kdo má vodovod, nemusí se bát

Dvůr Králové - O tom, že se s nedostatkem vody potýkají opravdu všichni, svědčí i slova královédvorské starostky Edity Vaňkové, které se problém přímo dotýká.

„Bydlím na Krkonošské a nemáme ve studni, která je třináct a půl metru hluboká, vodu. Tu musíme domů vozit v konvi nebo plastových nádobách, třeba od známých. Potřebujete ji totiž na pití, na jídlo, na hygienu, to jinak nejde,” říká starostka a pokračuje: „Voda přestala téci minulý týden v pátek. Prát prádlo a koupat se tedy chodíme ke tchyni.”

Podle jejích slov bylo naposledy takové sucho v roce 2000, nyní to Vaňkovi zažili podruhé. „Možným řešení do budoucna je, že bychom stávající studnu prohloubili,” dodává starostka.

Lidé, kteří mají zavedený vodovod, se přísunu vody nemusejí bát. Radmila Fiľa-kovská, vedoucí odboru rozvoje a investic na královédvorské radnici, jen podotýká: „Kdybychom do čtvrti Lipnice nepřivedli před pěti lety vodovod, tak by tam lidé byli v současné době bez vody. Už tenkrát tam měli někteří obyvatelé potíže. Buď neměli vůbec vodu, nebo nebyla dostatečně kvalitní. A to nebylo takové sucho, jako je nyní” (mj)

„Jedeme na minimum, ale příroda to drží”

Krkonoše - Za poslední tři měsíce pršelo všehovšudy dvakrát. Přesto grafy průtoků na vodních tocích zůstávají v rovině. Na nízkých úrovních, ale ve stabilizované poloze.

„Jedeme sice na minimum, ale příroda to drží a nedochází k totálnímu úbytku. Níž to neklesá. Na tom se právě projevuje vodohospodářská funkce lesa. Přestože neprší, stále nějaká voda teče,” říká krajinný ekolog Pavel Klimeš z Horního Maršova. A doufá, že se situace zlepší. „I když napadne sníh, tak vždycky něco roztaje a hladina se trochu zvedne. Horší variantou jsou silné mrazy. Ty stopnou úplně všechno.”

Velký problém ale podle něj budou mít provozovatelé některých skiareálů při zasněžování.” Koukal jsem na potoky, z kterých vlekaři vodu berou. A nic tam není. My jsme na Úpě dost dole, ale ty co jsou výš, tak tam už neteče skoro nic. Rašeliniště jsou téměř na dně. I když ne úplně, protože stále z nich něco teče. Rašelina je v tomhle geniální, v té dvoumetrové vrstvě vždycky něco je. Ale je toho čím dál méně,” dodává. (aš)