Od poloviny října 2017 je zavřené Krkonošské muzeum Správy KRNAP ve Vrchlabí. A ještě dlouho zůstane. Výsledek však bude stát za to. Nejpozději v roce 2023 má být otevřeno po rozsáhlé rekonstrukci někdejšího kláštera. Na výstavní ploše téměř tří tisíc metrů čtverečních přinese úplně novou podobu s moderním návštěvnickým centrem, řadou prohlídkových tras a expozicemi, vykreslujícími příběhy přírody a lidí usazených v horách.

Stavební práce v objektu bývalého kláštera začaly v polovině února. Potrvají 18 měsíců a přijdou na 109 milionů korun. Výrazně je dotuje Evropská unie v rámci Integrovaného regionálního operačního programu zaměřeného na podporu muzeí. Po jejich skončení přijde na řadu instalace nové expozice.

Nové Návštěvnické centrum Krkonošského národního parku nahradí stálé expozice Kámen a život a Člověk a hory. Stálá výstava Kámen a život byla otevřena v roce 1984. Její vybudování trvalo pět let a stálo tehdy závratných 9 milionů korun. Šlo o první audiovizuální expozici v Československu, která představovala hostům muzea horskou přírodu na tehdejší poměry naprosto unikátním způsobem. Vidělo ji přes milion návštěvníků. Expozice Člověk a hory z roku 1995 přibližovala historii osídlení Krkonoš a působení člověka na horskou přírodu.

V hrobce našli i paruky

Několik překvapení přinesl současný archeologický výzkum, který provádí Muzeum Podkrkonoší z Trutnova. Jeho archeolog Ondřej Tůma odhalil například kryptu z 18. století. V ní se nacházel výklenek se skrumáží zetlelých dřevěných rakví a kosterních ostatků. V hrobce byli uloženi patrně tři zemřelí, nejspíše z řad představených kláštera.

„Podle organických materiálů i podoby rakví lze usuzovat, že nálezy pocházejí z 18. století. Rakve byly poměrně bohatě profilované, vyřezávané. Nebyly to žádné jednoduché, obyčejné truhly. Jedna rakev měla dokonce malované břevno,“ popisuje archeolog Muzea Podkrkonoší v Trutnově Ondřej Tůma.

Nalezl také zbytky bot, části oděvů a paruk, smuteční stuhy, růženec, kožené předměty, dřevěné knoflíky s vyřezávanou hvězdou. „Podle pozůstatků paruk se můžeme domnívat, že nešlo o řádové mnichy, ale pravděpodobně o představené kláštera,“ dodává.

Historik Krkonošského muzea Správy KRNAP Jiří Louda považuje za překvapivý objev umístění vchodu do krypty z chodby kláštera. "Věděli jsme, že hrobka je v kostele. Nevědělo se ale, že je do ní přístup z ambitu z obytné části kláštera. Oba vchody do ní byly zazděné, nešlo do ní chodit. Bylo překvapení, že jsme se do hrobky dostali," tvrdí Louda.

Dobové toalety i středověká keramika

Další nečekaný objev přineslo odhalení historických záchodků. Důmyslně promyšlené, patrové toalety, umístěné nad sebou, vznikly již za plné činnosti kláštera nejpozději v druhé polovině 18. století. Funkční byly ještě na počátku 20. století. "Původně jsme si přitom mysleli, že se jednalo o černou kuchyni," přiznává Jiří Louda.

Archeologický průzkum ve Vrchlabí stále pokračuje. Aktuálně se podařilo objevit ve sklepních prostorách kachle z kamen z 19. století.

„Jde o historickou budovu kláštera, nacházíme toho poměrně dost. Většinou architektonické a stavebně historické pozůstatky. Našli jsme například velice pěkně zachovalou dlažbu, vydlážděnou z pískovcových bloků, doplněnou keramickými dlaždicemi. V rajském dvoře se nám povedlo zaznamenat vápennou jámu a základy zdi, související s výstavbou klášterního kostela,“ přibližuje nálezy archeolog Tůma.

"Dlažbu v ambitu kláštera jsme znali jen z fotografií. Netušili jsme, že se zachovala i pod betonem. To nás překvapilo," doplňuje historik Louda.

V rajském dvoře se povedlo objevit také čtyři fragmenty vrcholně středověké keramiky. Podle Ondřeje Tůmy pocházejí z doby před výstavbou kláštera. „Jedná se o malé kousky nádob z 13. - 14. století,“ odhaduje archeolog.

Nálezy potvrzují, o jak významné místo ve vrchlabských dějinách šlo. „Objekt kláštera nevnímám jako schránku na novou expozici muzea, ale je sám o sobě zajímavým artefaktem,“ říká historik Jiří Louda.