Kterých cizinců je nejvíc v regionu? Slováků? Kdepak! Pro každý okres Královéhradeckého kraje platí jednoznačná odpověď: Ukrajinců. Je to tak i pro celou zemi. Na Trutnovsku jsou Slováci dokonce až třetí nejpočetnější zahraniční komunitou, před nimi figurují ještě Poláci. Dalším národem, který se v hojném počtu usadil v našem regionu, jsou Vietnamci.

V celém Česku žije 595 tisíc cizinců, Ukrajinců jich je 145 tisíc. V Královéhradeckém kraji žije podle údajů ministerstva vnitra k 31. 12. 2019 na trvalý nebo přechodný pobyt 17 727 cizinců, z toho je 5530 Ukrajinců.

Proč Ukrajinci vzali útokem Českou republiku? Je to především kvůli ekonomické situaci. Ačkoliv ceny tam jsou podobné jako v ČR, průměrná mzda a důchod jsou několikanásobně nižší než u nás. Platy nedosahují v přepočtu ani deseti tisíc korun, žalostně nízké jsou i důchody. Ukrajinští senioři musí stěží vyjít se 2 tisíci na měsíc.

Šílený odliv z Ukrajiny

„Lidé berou 3500 - 4000 hřiven, což je téměř stejně jako českých korun. Důchodci 1500 - 1700. Ceny jsou přitom podobné jako v České republice, hlavně potraviny. Jak z toho mají lidé uživit rodiny?,“ přibližuje situaci Nataliya Dotsenko, která vede regionální ukrajinský spolek ve východních Čechách.

Zasněžená Pec pod Sněžkou.
Policie navrhla obžalobu v krkonošské kauze. Obviněným hrozí až dvanáct let

POČTY CIZINCŮ V OKRESECH
Hradec Králové 6269
Trutnov 3439
Náchod 3030
Jičín 2651
Rychnov nad Kněžnou 2338
Celkem cizinců v ČR 595 881

POČTY UKRAJINCŮ V OKRESECH
Hradec Králové 2275
Jičín 885
Rychnov nad Kněžnou 808
Trutnov 794
Náchod 768
Celkem Ukrajinců v ČR 145 518

(Zdroj: Údaje ministerstva vnitra k 31. 12. 2019, evidující přechodné a trvalé pobyty)

„Hodně lidí utíká také kvůli válečnému konfliktu na východě země. Lidi jsou z toho všeho unavení. Život je nutí opustit Ukrajinu. Chtějí lepší budoucnost pro své děti, než aby musely jít do války. Je mi to líto, strašně mě to mrzí, ale Ukrajina zažívá šílený odliv lidí,“ smutní.

Ukrajinci migrují ve velkém nejen do České republiky, ale také na Slovensko, do Polska, Maďarska, Itálie, Španělska, USA. „Dokonce i do Argentiny nebo Japonska,“ dodává Nataliya Dotsenko. Z Ukrajiny odešla před 23 lety s celou rodinou. Pracuje v integračním centru pro cizince v Hradci Králové. Dcera vystudovala Univerzitu Karlovu, syn střední odborné učiliště. „Narodila se nám tady vnoučata. Jsem v Čechách už jako doma,“ říká.

Uplácejí v nemocnicích

Stejně to vnímá i lékař Roman Kostyšyn. V České republice trvale žije 15 let, před tím sem tři roky jezdil jako student lékařské fakulty. Ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové pracuje na neurochirurgii. „Jsem spokojený, už jsem zde doma,“ tvrdí. „Na České republice si vážím kulturního, sociálního, ekonomického komfortu a systému veřejného zdravotního pojištění. V něm jsou obrovské rozdíly, stejně jako v lidských právech,“ porovnává Kostyšyn.

Ilustrační foto
Dlouhé noci zvou na bály a plesy

„Na Ukrajině nefunguje veřejné zdravotní pojištění. Tamnímu systému se sice říká zdravotnictví zdarma, ale to pochopitelně nemůže fungovat. Lidé musí přispívat oficiálně přes pokladnu zdravotních zařízení nebo vyloženě uplácet zdravotnický personál. Není tam takový dostatek léků a vybavení jako tady,“ dokresluje situaci ukrajinský lékař.

Sobotní ukrajinská škola

Dělnické profese, práce ve stavebních firmách, automobilkách, zdravotnictví, hotelových a restauračních provozech. To bývají nejčastější pracovní pozice Ukrajinců. „Hodně žen pracuje jako uklízečky. A to i vysokoškolsky vzdělané ženy. Často pracují také jako pomocné síly v kuchyni,“ popisuje Nataliya Dotsenko.

„Nechci si stěžovat, ale někdy se stává, že pracovní kolektiv dává najevo, že ukrajinské zaměstnance mezi sebou nechce. Potom je těžké tam působit,“ poukazuje na některé případy a doplňuje další problematické situace: „Někdy bývají problémy ze strany zaměstnavatelů a zprostředkovatelů, pro které pracují Ukrajinci třeba tři měsíce bez smlouvy a jen doufají, že dostanou zaplaceno. Když potom nic nedostanou, už těžko se řeší taková situace na inspektorátu práce.“

Někteří zaměstnavatelé cíleně vyhledávají pracovníky z Ukrajiny. Například krajský zdravotnický holding zavedl speciální program Ukrajina, během kterého loni přivedl do krajských nemocnic dvacet zdravotnických pracovnic a pracovníků. Nejvíce sester začalo pracovat v trutnovské nemocnici, další pak v Rychnově nad Kněžnou a Náchodě.

Udržet si tradice daleko od domova pomáhá krajanům regionální ukrajinský spolek ve východních Čechách. Pořádá dny ukrajinské kultury, jeho členové společně slaví významné svátky, absolvují kulturní a společenské akce. Každou sobotu se schází sbor Radist, v Hradci Králové v integračním centru pro cizince mají sobotní školu pro ukrajinské děti. Vyučuje se tam mateřský jazyk, literatura, nejčastěji pro děti 1. a 2. třídy. „Spolek slouží k udržování tradic, zvyků, prezentaci ukrajinské kultury i prezentaci České republiky v Ukrajině," vysvětluje jeho předsedkyně Nataliya Dotsenko.

Čipování psů. Ilustrační foto.
Chovatelé se bojí pokuty, okupují ordinace veterinářů

Program Ukrajina přivedl do nemocnic krajského zdravotnického holdingu v roce 2019 dvacet zdravotnických pracovnic a pracovníků. Nejvíce nových sester začalo pracovat v trutnovské nemocnici, další pak v Rychnově nad Kněžnou a Náchodě. Zdravotnický holding zajišťuje všem frekventantům kurzu desetitýdenní intenzivní jazykový kurz, který zdravotní sestry absolvují v průběhu vyřizování dokladů na Střední zdravotnické škole v Trutnově. Sestry z Ukrajiny, které se v kurzu připravují na velkou životní změnu, absolvují denně pět hodin výuky českého jazyka. Odborní lektoři jim také přibližují systém práce v našich nemocnicích, který se v mnohém liší od praxe, na kterou byly dosud zvyklé. Nové sestry se po nástupu do pracovního procesu dále musí připravit na povinnou aprobační zkoušku, kterou musí do jednoho roku složit na Ministerstvu zdravotnictví ČR.