Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání, zkráceně a populárně nazývané Krtek, se zařadilo mezi nejpoutavější místa České republiky.

Alespoň podle hodnocení odborné poroty prvního ročníku soutěže Česká cena za architekturu. Ta sdružuje skutečné mezinárodní kapacity. Jejím předsedou je Brit Joe Morris z londýnského studia, dalšími členy jsou odborníci z Argentiny, Slovinska, Nizozemska či Belgie. „Ocenění nás velmi potěšilo. Hodně lidí se přijede do Vrchlabí podívat právě na Krtka. Nechci, aby to znělo příliš sebevědomě, ale je to jako když se jezdí podívat na Karlštejn nebo vilu Tugendhat," řekl Michal Skalka, vedoucí pracoviště ekologické výchovy Správy KRNAP, pod který Krtek spadá. Mezinárodní porota vybrala jako nejlepší z 475 projektů liberecký ateliér a dům Zen-houses.

Ekocentrum Krtek patří mezi finalisty po boku vily Tugendhat

Rozsáhlé úpravy dolní oblasti Vítkovice, revitalizace zámeckého návrší v Litomyšli, rekonstrukce Vily Tugendhat v Brně a také originální stavba Krkonošského centra environmentálního vzdělávání ve Vrchlabí.

Tyto objekty vybrala mezinárodní porota premiérového ročníku České ceny za architekturu mezi osm finalistů z celkově 475 přihlášených projektů. Krtek, dílo pražského studia Petr Hájek arhitekti, zaujalo porotu pozoruhodností, pozitivním vlivem a ukázkovým začleněním současné moderní architektury do historického prostředí. Projekt, usazený do vrchlabského městského parku vedle správní budovy KRNAP, byl zahájen v roce 2011 a dokončen zkraje roku 2014.

„Umístění Krtka mezi finalisty České ceny za architekturu nás potěšilo. Je to ocenění nejen budovy, ale také jejího zasazení do okolí leží přímo mezi budovou Správy KRNAP, tedy místem, kde sídlí odborníci na Krkonoše, kterým ale často veřejnost pro jejich erudici nerozumí, a zámkem, kde sedí starosta, tedy zástupce místních. Ti zase často nerozumí právě ochranářům. Krtek je mostem spojujícím obě skupiny," pravil Michal Skalka ze Správy KRNAP. „Architektura Krtka je nástroj k akcím, které v něm pořádáme. Bez nich by to byla jen hromada železobetonu. To by nás, i otce Krtka architekta Petra Hájka, velmi mrzelo," podotkl Skalka.

„Správa KRNAP se snaží pracovat s veřejností od svého založení. Pro ekologickou výchovu měla ve vrchlabské klášterní zahradě chatrný domek z dřevotřískových panelů. Měla děravou střechu a firma, která ji opravovala, si počínala tak šikovně, že vypálila barák do základů. Zbyla jen základová deska a hromada popela," přiblížil historii původního objektu. „Správa KRNAP po dvou, třech letech sestavila projekt a sehnala peníze na stavbu Krtka. A skutečně se ho podařilo otevřít 9. ledna 2014," upřesnil šéf pracoviště ekologické výchovy. Každý rok Krtkem projde kolem 7 tisíc návštěvníků.

Z regionu se do soutěže přihlásily i další projekty: rozšíření domova sv. Josefa v Žirči, interiér veřejných prostor lesárny v Trutnově, zvonička na Vlašských boudách ve Velké Úpě.

Jan Braun