Letošní fáze projektu Prořezávka klečových porostů financovaného z Operačního programu Životního prostředí se podle něj týká Bílé louky a Studniční hory v nadmořské výšce mezi 1450 až 1500 metry. Zásahy jsou na jednotlivých plochách odstupňovány od 30 až do 90 procent klečových porostů.

"V pondělí jsme přepravili 55 tun kleče, v úterý 46 a dnes 45 tun. Čeká nás toho ještě docela hodně. Budeme rádi, když 10. listopadu skončíme," řekl ČTK Michal Orolin ze společnosti TECH-MONT Helicopter company. Vrtulník této firmy v závislosti na počasí postupně přepravuje vyřezanou kleč do blízkosti přístupnějších Richtrových bud. 

"Také v letošním roce jsme naplánovali prořezávku kleče s ohledem na ochranu živočichů na druhou polovinu léta a transport vyřezané hmoty vrtulníkem až na tyto dny. Prořezávkou kleče vznikne přírodě blízká mozaika různě velkých skupin kleče a travinné vegetace alpínského bezlesí. Cílem je zachování krkonošské arkto-alpínské tundry v příznivém stavu," řekl Drahný. 

Syn Josífek a houbový úlovek.
Pro houby do Krkonoš. Rostou hřiby i křemenáče a raduje se z nich i Josífek

Dvě ze tří předešlých etap ze týkaly západní části hor, třetí východních Krkonoš. Tři předchozí etapy byly v letech 2010 až 2011 a 2015 a 2020. Celková plocha upravovaných porostů činí více než 70 hektarů. Samotnému zásahu v krajině předcházel podle Drahného dlouholetý výzkum kleče, který se týkal její původnosti či nepůvodnosti v Krkonoších a jejího vlivu na okolí. 

Správa KRNAP husté klečové porosty ve vybraných lokalitách prořezává od 90. let minulého století. Kromě podpory vzácných druhů, jako jsou například jestřábníky, arnika, hořec nebo plavuníky, je cílem zabránit zplošťování krajinného reliéfu zformovaného mrazem a tím chránit křehký ekosystém arkto-alpínské tundry na hřebenech Krkonoš. 

Jakub Kohák ztvárnil hlavní tvář kampaně Není zvěř jako zvěř, kapitána Hejkala.
S bojem proti odpadkům pomáhá Krkonoším Jakub Kohák, dělá hejkala

Kleč byla na hřebenech Krkonoš uměle vysazována od konce 19. století, aby nahradila dříve vykácené porosty při tzv. budním hospodaření. Impulzem k opětovné výsadbě byly mimo jiné rozsáhlé povodně a sesuvy půd. Poslední etapa plošných výsadeb dobíhala ještě na počátku 90. let minulého století. 

Arkto-alpínská tundra je tím nejcennější, co Krkonoše nabízejí. Cílem není kleč vymýtit, ale vytvořit optimální prostorovou mozaiku s klečovými porosty. Arkto-alpínská tundra má v Krkonoších tři podoby, nejvýše je lišejníková, níže travnatá a ještě více dole, v ledovcových karech, je zóna květnaté tundry. Současné vyřezávání kleče se týká především druhé "travnaté" zóny krkonošské tundry, jejíž charakter se vlivem rozrůstání kleče v důsledku klimatických změn začal měnit a křehký svět tundry mizet.