Když se rodák z nedaleké Úpice začal prohrabávat kopcem, kde na první pohled nebylo nic k vidění, očekával jen základy ztraceného hradu. Místo toho ale našel zdi na úrovni druhého podlaží. „Když archeologové zjistili, že nádvoří je sedm metrů hluboko a navíc objevili zajímavé architektonické prvky, rozhodli se vykopat celý hrad. Mluvilo se tehdy o velké senzaci, Vízmburku se začalo říkat východočeské Pompeje,“ říká Jaroslav Balcar, místopředseda Sdružení pro Vízmburk, které se o hrad stará od roku 2008.

K tomu, aby se velká část hradu opět probrala ze spánku, však uběhlo od jeho znovuobjevení ještě spousta času. Sám Jaroslav Balcar kvůli němu zastavil i svůj vlastní dům.

V sobotu 1. května 2021 se opět sešli členové a příznivci Sdružení pro Vízmburk, aby odvedli další kus práce na přípravě hradu pro otevření veřejnosti.
FOTO, VIDEO: Brzy se otevře pověstmi opředená zřícenina hradu Vízmburk

„Manželka pro to měla pochopení. I ona si hrad zamilovala. Navíc jsme chtěli, aby naši obci hrad nedělal ostudu,“ vrací se do ne tak vzdálené minulosti Jaroslav Balcar. V roce 2012 byla hotova projektová dokumentace na rekonstrukci a domluva s Národním památkovým ústavem.

Jak cesta za Šípkovou Růženkou

Začátky rekonstrukce však byly krušné. Sám Balcar je přirovnává k pohádkovým putováním princů za Šípkovou Růženkou: „Hrad byl v dezolátním stavu a museli jsme se k němu probít přes šípkové keře. Na konci cest nás však nečekala princezna v pravém slova smyslu, ale princezna v podobě samotného hradu.“ Jakmile byl hrad zbaven náletových dřevin, začalo se se zastřešením západního křídla. V tu dobu vše svépomocí. „Všichni na hradu dělali ve svém volním času a dalo by se říct, že jen za klobásu a pivo,“ dodává Balcar.

Teprve v roce 2019 získal spolek peníze z grantu a mohl se vrhnout na další části. Práce skončily na konci loňského roku a letos na konci května se hrad otevřel veřejnosti. A zájem je velký. Za necelé dva měsíce si cestu do „východočeských Pompejí“ našlo skoro pět tisíc lidí. Navíc „hradní pán“ neusíná na vavřínech a chystá další opravy středověké stavby.

Ještě další práce

„Jádro hradu je na 100 procent dokončené, ale čekají nás ještě další práce. Jen si teď chvilku odpočineme a na podzim chceme pokračovat. Například ve zpevnění skály či parkánové hradby,“ dodává Balcar. Hradní zřícenina Vízmburku přitom není jediná, která se po staletích opět dostala na „světlo boží“.

Součástí rekonstrukce bylo zastřešení a stavební obnova hradu Vízmburk.
Hotovo! Hrad Vízmburk otevřou příští sobotu rytíři, přiblíží život ve středověku

V lednu roku 2019 našli archeologové při záchranném průzkumu pod budoucí dálnicí D35 u Ostrovna v Pardubickém kraji nejstarší pravěku dřevěnou studnu na světě. Archeologové studnu, jež se má v budoucnu stát součástí muzeální expozice, datují do let 5256 až 2555 před naším letopočtem. Na pražském Vyšehradě objevili v roce 2014 archeologové základy jednoho z největších kostelů střední Evropy. Jedná se rovněž asi o nejstarší známý vyšehradský kostel. Pozůstatky kostela byly nalezeny zhruba 150 metrů od hlavní baziliky na Vyšehradě.