Vyfešákovaní v riflích, zmrzlí a hladoví. Hazard na hřebenech hor nebere konce

Vedle kvalitní výbavy oblečení a obuvi jsou nutností dostatečné zásoby jídla a pití, znalost trasy, mobilní spojení. A také rozum. To je asi ten nejlepší medikament na hazard na horských hřebenech. Náhlé zhoršení situace, nečekaný úraz či přecenění vlastních schopností můžou mít katastrofální následky. Případy z posledního období jsou alarmující.

Zavřená Labská bouda

Tragický konec mohly mít výpravy zahraničních turistů, kteří se začátkem roku vydali napříč Krkonošemi. Ve vyčerpaném stavu je zachránila náhoda, když našli azyl v Labské boudě. Ta je přitom od 1. listopadu mimo provoz kvůli rekonstrukci. Jen shodou okolností narazili na pracovníka, odklízejícího sníh, jinak by se marně dobývali na zavřenou boudu. Hladoví a promrzlí. Do terénu kousek od pramene Labe a hranic s Polskem se někteří vydali vyfešákovaní v riflích… Jednalo se o Poláky a Němce. Zrovna u Labské boudy bylo až 160 cm sněhu a teplota deset stupňů pod nulou.

Promrzlé cizince zachránila zavřená Labská bouda, vyjedli zásoby

„Je nutné, aby všichni návštěvníci hor pečlivě plánovali trasy svých túr tak, aby vždy dokázali bezpečně, včas a bez zbloudění dojít do cíle. Jakýkoliv náhodný pohyb mimo značené trasy může mít za následek ohrožení zdraví či dokonce života,“ varoval náčelník Horské služby Krkonoše Pavel Jirsa.

Ztracení Jihočeši

Krkonošské záchranáře zaměstnali dva mladíci ve věku 23 a 24 let z jižních Čech. V pátek uvízli v Labském dole. V nepřehledném terénu sešli z cesty a nevěděli, jak dál. Horská služba je našla a zachránila. „Kontaktovali nás s tím, že jsou někde mezi skalami a nedokážou se dál dostat. Domluvili jsme se, že si na místě stáhnou mobilní aplikaci Záchranka a podle ní jsme zjistili, že jsou v prostoru pod Šmídovou vyhlídkou,“ popsal zásah dispečer Horské služby Krkonoše Štěpán Dunka.

Záchranáři se k turistům ihned vypravili ze stanice Medvědín vrchem, další tým ze Špindlerova Mlýna postupoval od konce běžecké trasy v Labském dole. „Jednomu z našich členů se podařilo spustit přímo k mládencům a pak už pomalu sestupovali nepřístupným terénem a v hustém sněžení dolů. Turisté byli v pořádku, jen vyčerpaní a podchlazení, transportováni do Špindlerova Mlýna,“ doplnil náčelník Pavel Jirsa.

Neslavné bikiny

Křiklavým případem byl výstup mezinárodní skupiny čtyř mužů a tří žen z Kanady, Francie, Španělska, Švédska, Holandska, Velké Británie a Irska, kteří se začátkem prosince vydali jen v trenýrkách, bikinách a čepicích z polské Karpacze na Sněžku. V silně podchlazeném stavu se doplahočili ke Slezskému domu, aby je přijeli vysvobodit polští horští záchranáři.

„Je důležité nastudovat si trasu dopředu a zvolit ji tak, aby na ni člověk stačil. Nevydávat se nalehko do hor, mít náhradní oblečení a jídlo. Znát číslo na Horskou službu pro případ pomoci a ideálně také desatero zásad bezpečného chování při pohybu v horském terénu, zveřejněné na našem webu,“ doporučil náčelník Horské služby Krkonoše.

Na Sněžku vyrazili v bikinách a trenýrkách, zachraňovala je polská Horská služba

Rekordní vítr na Sněžce

Podmínky v nejvyšších partiích Krkonoš jsou v těchto dnech mimořádně nebezpečné. Na Sněžce dokonce zaznamenali 2. ledna maximální hodnotu větru. „V nárazu větru jsme na Sněžce naměřili neuvěřitelných 75 m/s, což je 270 km/hod. To je celorepublikový rekord. Je možné, že to bylo i více, jelikož toto je maximální kapacita měřícího přístroje,“ sdělil z České Poštovny na Sněžce majitel Milan Blaha.

Podle informace Horské služby je na hřebenech Krkonoš okolo 120 cm sněhu. Údaje z úterního rána uvádějí, že napadlo za posledních 24 hodin 15 cm nového sněhu. Za poslední periodu sněžení napadlo 85 cm sněhu. „Silný nárazový severozápadní vítr přemístil sníh na závětrné svahy. Zde se mohou vyskytnout laviny z nového sněhu a laviny deskové,“ upozornil lavinový specialista Horské služby Robert Dlouhý a přiblížil možná nebezpečí, které může přinést současná situace. „Uvolnění laviny je možné již při malém dodatečném zatížení, a to zejména na strmých svazích. V některých případech je možnost samovolného uvolnění lavin velkých a ve výjimečných případech i velmi velkých rozměrů, které se obvykle zastaví až dolní části svahu. Je proto nutné dbát zvýšené opatrnosti na svazích, které mají sklon nad 30 stupňů.“

Kvůli mobilům ubylo pátracích akcí, říká náčelník Horské služby