Výroba repliky Svatováclavské koruny v dílně zlatnického mistra Jiřího Beldy už se překlenula do druhé poloviny. Na počátku roku si ji objednalo vedení Středočeského kraje. „Popravdě řečeno, moc se mi do té práce nechtělo. V roce 2000 jsme tady už jednu její repliku dělali. Můj otec pracoval na výrobě kopií korunovačních klenotů v letech 1965 až 67 pro výstavu v Montrealu. Tedy v době, kdy tu učil na tehdejší Šperkařské škole. Ale jemu je dnes přes osmdesát, takže mi už pomoci nemůže a já sám mám vlastní práce až nad hlavu," popsal výrobce klenotů..

NECHAL SE PŘEMLUVIT

„Nakonec jsem se sice nechal přemluvit, ale pro mě to je složité. Nás živí vlastní produkce šperků a uměleckých předmětů, které vyrábíme pro okruh stálých zákazníků. Zprvu jsem si neuvědomil, co všechno koruna obnáší," řekl Jiří Belda. Podle něj osmiměsíční termín při vlastní práci není moc rozumná doba. K svátku sv. Václava má být koruna vystavena, ale Belda se obává, jestli to všechno stihne. Připomeňme, že materiálem bude pozlacený kov, místo drahých kamenů napodobeniny ze skla.

VĚROHODNÁ KOPIE

Klenotník Belda tvrdí, že práce bude tak dokonalá, že laik při pohledu kopii od originálu nepozná. „Přestože ji vyrábíme podle fotografií a nákresů, bude věrohodná," uvedl. Původní kopie z Turnova i hradní originály měl mnohokrát v rukou, protože se průběžně stará o jejich čištění.

„Technologie zpracování je stejná jako kdysi. My jen dnes máme modernější a lepší vybavení, jemnější pilníky, dokonalejší řezací nástroje či kvalitnější pájky. Hlavní rozdíl je zlato. To na originálech je z 22 karátového, a my děláme kopii z pozlaceného stříbra. Ze zlata se to dělá o dvě stě procent lépe. Samotné pozlacení se pozná podle toho, že původní tvůrci si mohli dovolit povrch nakonec vyhladit mechanicky hladítky a barva zlata je na pohled taková živá. To u pozlacení nikdo nedokáže.Jiné jsou i drahé kameny, které nahrazujeme skly. Drobné rozdíly detailů si můžeme dovolit, protože vyrábíme jen repliku a ne věrnou kopii. Proto je i levnější. Podstatný rozdíl je pak v práci. Dříve to tvořilo několik zlatníků a měli na to i několik let času. Když táta vyráběl původní přesnou kopii, pracovali na ní v pěti lidech dva roky a já jen sem tam pomáhal. Nakonec když tenkrát dělali originál, tak to podle dochovaných zpráv trvalo podobně," připomněl zlatník Belda.

Samotná práce na replice Svatováclavské koruny je prý krásná. Jde totiž o klasickou zlatnickou výrobu, která je od výroby dnešních šperků úplně jiná. „Prakticky je to dnes politikum, když si někdo nechá vyrobit repliku korunovačních klenotů a není přitom panovníkem nebo prezidentem. Navíc můj stres pramení i z nedostatku času na její výrobu, protože to vlastně dělám při zaměstnání. Proto jsem už požádal o prodloužení původního termínu dokončení," přiznal. Potíže ale prý byly i při dojednávání obchodních podmínek.

S REPLIKAMI SKONČIL

„Kraj v podstatě není státní aparát, takže nemají kolonku na umělecká díla. Nakonec na mě chtěli, abych jim ještě zhotovil smlouvu a rozpočet pro další systém schvalování, což jsem odmítl, protože počet hodin na výrobu uměleckého díla se odhadnout nedá. Takže s replikami korun a korunovačních klenotů jsem prostě skončil," uzavřel Jiří Belda.

Otakar Grund