Kdysi tu býval statek, po kolektivizaci tady sídlilo JZD. Postupně však kravíny v Radči u Úpice zvířata opouštěla a ze zemědělského areálu život zmizel.

Vrátil ho sem až spolek Chalupění, který už patnáct let ve dvou hospodářských budovách tvoří unikátní muzeum zemědělství a lidových řemesel. Lidé tu poznávají venkovský život z přelomu 19. a 20. století.

Výstava zemědělských strojů je nejpodstatnější expozicí muzea. „Představujeme stroje, které souvisí s jarní úpravou polností.

Ukazujeme lidem, jak se dříve selo, čím naši předci sekli. Jsou tu nahrabovačky, mlátičky a další dnes už téměř neznámé předměty. Starší lidé je někdy ještě znají, mladší prakticky vůbec,“ vítá v muzeu Pavel Melichar. Je předsedou spolku Chalupění, které sdružuje dobrovolníky, usilující o uchování přežitých strojů pro další generace.

MÍSTO VOUSŮ RAMPOUCHY. Zdeněk Hák z krkonošské Rokytnice společně Markem Holečkem jako první na světě pokořili osmitisícový Gasherbrum I nejtěžší trasou.
Snědli kozu. A pokořili osmitisícovku prvovýstupem

„Chtěli jsme zachránit staré předměty ze života našich dědů. Viděli jsme že se vytrácejí,“ vzpomíná na prvotní záměr Pavel Melichar. „Kravín po etapách rekonstruujeme. Kromě zemědělských strojů tu máme i další sbírky. Děti ocení ukázku dobových hraček, ženy výstavu kuchyňských potřeb, je tu i historický nábytek, výstava odívání a mnoho dalších,“ doplňuje.

Na vzniku sbírkového fondu se podíleli lidé ze všech koutů Podkrkonoší, ale i ze vzdálenějších míst republiky. Muzeum našlo uplatnění pro stroje, které už lidem doma překážely.

„Když jsem viděl staré věci na hromadě na spálení, bylo mi jich líto. Chodil jsem za lidmi, jestli by mi je nedarovali do muzea. A oni na to vcelku slyšeli. Byli rádi, že uchovám něco z jejich venkovského života. Trochu jsme je opravili, když bylo třeba a teď si v muzeu lidé mohou i vyzkoušet, jak fungují,“ říká Pavel Melichar. „Z počátku jsme oslovovali hlavně lidi z Jestřebích hor. Darovali nám spoustu věcí z půd nebo stodol, pro které neměli využití. Byli rádi, že je nemusí vyhazovat. Většinou si uvědomovali jejich hodnotu,“ doplňuje.

K úpickém muzeu lidé mohou vidět i papírové modely nebo sbírku kočárků. Nadšenci z Chalupění upravili kravína půdu, zpřístupnili i unikátní podzemní prostory pod bývalou dojírnou krav. Asi nejcennějším exponátem je prý téměř 150 let starý fofr. Dřevěný stroj z poloviny 19. století se kdysi používal na čištění obilí. Je předchůdcem mlátiček a kombajnů a nyní jedním z 3 tisíc exponátů, které jsou v Radči u Úpici k vidění.