Výsledky zveřejnil dvorský Safari park, který je považovaný za jednoho z hlavních aktérů boje za záchranu těchto vzácných zvířat. Jako jedinému se mu v minulosti povedlo asi nejohroženější savce současnosti rozmnožit. V roce 2009 je ale převezl do přirozenějších podmínek rezervace Ol Pejeta v Keni, kde momentálně žijí zřejmě poslední dvě samice na světě.

Autoři studie tvrdí, že genetické zdroje, které jsou pro záchranu severních bílých nosorožců k dispozici, můžou zajistit dostatečnou genetickou variabilitu pro případné obnovení populace. Při zkoumání použili vzorky od 232 žijících či v muzeích uchovaných jedinců severních a jižních bílých nosorožců.

„Před sto lety žily nosorožců bílých severních v přírodě tisíce. Jejich genetická variabilita byla tenkrát v podstatě srovnatelná s rozmanitostí, která je uložena ve vzorcích, jež jsou pro záchranu tohoto nosorožce k dispozici díky Safari Parku Dvůr Králové, IZW Berlín a zoo v americkém San Diegu,“ vysvětluje Jan Stejskal ze Safari Parku, jeden ze spoluautorů studie.

Část genetického materiálu se povedlo získat od nosorožce Sudána, který v Keni zahynul v březnu. V létě se mezitím lidem povedlo vyvinout první umělé embryo nosorožce.

Studie rovněž naznačila, že se oba nosorožci (severní i jižní) od svého vzniku několikrát potkali a došlo mezi nimi i v určité míře ke „genetickému toku“. Odlišili se před přibližně jedním milionem let. „Bohužel, od té doby došlo u obou nosorožců k úbytku genetické variability, a to jak vlivem přírodních procesů, tak člověka,“ upozorňuje Jan Robovský z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, který se na studii rovněž podílel.

Severního bílého nosorožce patrně zdecimovala africká etnika už před několika tisíci lety, jeho jižní protějšek byl zdecimován až evropskými kolonizátory před pár staletími.

K záchraně severních bílých nosorožců by mohlo přispět i křížení s jižním poddruhem. Vědci však uvádějí, že pro potvrzení nebo vyvrácení této hypotézy bude potřeba poznat celé genomy obou nosorožců.

„Při záchraně severních bílých nosorožců nepochybně budou vznikat i jejich kříženci s těmi jižními. Jedno z embryí bílého nosorožce, které jako první na světě dokázal vyprodukovat náš tým, ostatně bylo právě ono hybridní embryo. Musíme se však snažit především o záchranu čistých severních bílých nosorožců a pouze v případě, že by tato cesta selhala, bude mít smysl klást větší důraz na křížení severních a jižních bílých nosorožců,“ zdůraznil Přemysl Rabas, ředitel Safari Parku Dvůr Králové.

O projektu záchrany vzácných nosorožců Rabas nedávno jednal v keňském Nairobi s Charlesem Musyokim, novým ředitelem Kenya Wildlife Service. A podle vlastních slov úspěšně. Díky spolupráci, kterou brzy potvrdí písemně, bude také méně administrativních komplikací a zbytečných průtahů. „Když budeme například odebírat vajíčka od našich nosorožců, budeme potřebovat rychlé vyřízení vývozních dokumentů a také co nejdříve s nimi odcestovat. Musíme být do 48 hodin v Evropě v laboratoři,“ vysvětlil.