Navíc tu nabízejí pohled funkčním a stále krásně ukazujícím dalekohledem po pardubickém mecenáši, baronu Arturu Krausovi. Letos uplyne 160 let od jeho narození.

Jupiter, obr soustavy

„Jupiter je největší planeta Sluneční soustavy, Země by se do ní vešla napříč asi 12x. Je složena převážně z lehkých prvků a obklopená hustou proudící atmosférou. Má rozsáhlou rodinu měsíců, z nich 4 objevil před více jak 400 lety slavný hvězdář Galileo Galilei a dost tak zamíchal karty v moci tehdejší církve," upozorňuje pracovník úpické hvězdárny, Petr Horálek.

Slunce oběhne jednou za 12 let a patří vždy k nejjasnějším objektům nebe. Co ale může úpická hvězdárna nabídnout právě letos výjimečného? A co vlastně lze spatřit? „Především, pohled na Jupiter dalekohledem je vždycky neskutečný zážitek. Už v menším přístroji, triedru, uvidíte malý kotouček. A když se vám nebudou klepat ruce, spatříte v jeho blízkosti malé hvězdičky. To jsou právě jeho největší měsíce. Ne vždy uvidíte všechny čtyři (Io, Europu, Ganymedes a Callisto), neboť často bývá jeden i více skryt za kotoučem planety. Ovšem i několik desítek minut strávených u dalekohledu vám vezme iluze o nudném pohledu k nebi. Měsíce obíhají kolem obří planety tak rychle, že už po těch pár desítkách minut se dalším pohledem přesvědčíte, že se fakt vůči sobě posouvají. Právě z jejich průchodu před/za Jupiterem či úkazům v jeho stínu se podařilo experimentálně spočítat rychlost světla. Jak? Třeba právě to řekneme při návštěvě hvězdárny," přidává další důvody Petr Horálek.

Teď je správný čas

Právě letos nabízí Jupiter nejlepší pozorovatelnost za posledních 12 let. „Naším dalekohledem, historickým čočkovým refraktorem značky Merz po nikom menším než baronu Krausovi, ukazujeme krásnou pruhovanou tvář planety. Atmosférické pásy se střídají, občas lze zahlédnout i drobné skvrnky ve skutečnosti zemsky či nadzemsky veliké rotující víry. Díky mimořádné výšce Jupiteru nad obzorem se nemusíme až tak starat o neklid našeho vzduchu a planetu si opravdu vychutnat," ví své Petr Horálek.

Jupiter lze dobře pozorovat až do počátku července, nejlepší to ale bude do konce dubna. Večerní pozorování lze v úpické hvězdárně navštívit vždy od pondělí do soboty mezi 19. a 21. hodinou.

Baron Kraus:

Baron Artur KrausBaron Artur Kraus (1854-1930) byl významnou osobností české astronomie, kultury i sportu. Byl majitelem prvního motocyklu v českých zemích, rovněž prvních lyží, vášnivý velocipedista. Byl důležitým organizačním článkem při historickém letu Jana Kašpara v roce 1911. Pro astronomy a širokou veřejnost se ovšem nejvíce podepsal založením první lidové hvězdárny v českých zemích, a to v Pardubicích. Zároveň byl u založení České astronomické společnosti v roce 1917. A zdaleka ne jen to všechno za svůj život stihl. S nadsázkou by se dalo říci, že to byl skutečný český Cimrman, ovšem se vší vážností a úctou k jeho osobnosti. A právě letos uplyne 160 let od jeho narození.