O hraběti je známo, že měl dobré srdce a přispěl k velkému rozvoji Krkonoš. Hrabě Harrach v roce 1860 zavedl na jilemnickém panství české úřadování. Lesní hospodářství dosáhlo v jeho éře vrcholu, rekonstruoval pivovary a například harrachovská sklárna prošla díky němu nejslavnějším obdobím.

Jan Nepomuk Harrach zdokonaloval také krkonošské komunikace a turistické cesty, třeba z Harrachova údolím Mumlavy k Labské boudě a do Špindlerova Mlýna. Dbal navíc na to, aby byly značeny vedle německých i českými informacemi a aby jeho zaměstnanci měli lepší bydlení, úrazové pojištění a solidnější mzdy.

V roce 1892 nechal přivézt na jilemnické panství první lyže, a učinil tak z Jilemnice kolébku českého lyžování.

Roku 1889 stál u zrodu jilemnického Klubu českých turistů, v roce 1904 zřídil v Labském dole první krkonošskou přírodní rezervaci. Nad alpínskou hranicí lesa zajistil účinnou ochranu kosodřeviny, zasloužil se o vybudování dráhy z Martinic do Rokytnice nad Jizerou a podporoval Národní divadlo v Praze a Brně nebo Národní muzeum. V roce 2008 v jilemnickém Krkonošském muzeu Janu Nepomuku Harrachovi věnovali rozsáhlou výstavu. Muzeum ji připravilo ke 180. výročí jeho narození a Harracha v ní představilo jako českého kavalíra.

Také kniha, která právě spatřila světlo světa a byla včera ve Vrchlabí pokřtěna, je věnována majiteli jilemnického velkostatku i řady dalších míst v Čechách, Rakousku a Uhrách.