Jaroslav Všetečka byl ročník 1955. V roce 1976 se poprvé představil motocyklovým příznivcům při oblastním přeboru III. výkonnostní třída v Letohradu. Od prvních závodů dokazoval, že jezdit umí.
Budil pozornost
Postupně se probojoval až do federálního mistrovství Československa ve třídě do 350 ccm, kde startoval poprvé v roce 1980. Od samého začátku tu na sebe upozorňoval důraznou jízdou a s jednoválcovým strojem dokázal udržet krok i s jezdci na mnohem rychlejších motocyklech. V té době měli jednoválec jen dva jezdci. Peníze na kvalitnější stroj nemohl sehnat. Postavil si proto vlastní stroj Budelli. Pro Všetečku to nebyl problém, povoláním byl automechanik Správy silnic. Od prvních chvil mu byl vzorem, ale i učitelem Vladimír Jarolím z nedaleké Vítězné, úspěšný československý reprezentant. Jak vzpomínají pamětníci, už v osmdesátých letech poutal pozornost kolegů Všetečkův rozsáhlý realizační tým. Nechyběli v něm vedle mechaniků ani pracovník pro věci politické nebo osobní zdravotník.
close
zoom_in
„Ze svého stroje dokáže získat maximum, hlavní zásluhou jeho úspěchů je bojovnost. Proto svádí nerovné souboje s celou řadou Yamah a prakticky v každém závodě je tak od počátku outsiderem. Jezdí vzácně čistě a s přehledem," hodnotil Všetečku tehdejší tisk.
Čech v Kanadě
Zvláštní a zajímavou kapitolou v jeho motoristickém životě byly sprinty. Především v Holicích se velkou atrakcí stal jeho parní motocykl. Ten sklízel obdiv, všude, kde se objevil, i když ne vždycky se mu podařilo úspěšně zdolat náročnou rychlostní trať.
Rozčarování z marné snahy získat kvalitní stroj i z problémů, které mu závodění způsobovalo, vyřešil Jaroslav Všetečka v roce 1984, kdy opustil republiku. Přes Itálii se přesunul do Kanady. Tady začal pracovat pro japonskou továrnu Yamahu a jezdil místní závody. Nějakou dobu byl kolegou Čechokanaďana Franka Mrázka, kterého znají návštěvníci současných Královédvorských okruhů. Koncem osmdesátých let se náhle rodině i svým známým odmlčel. Jeho další životní osudy se nepodařilo zjistit.
Zůstala tu po něm vzpomínka na skromného a milého člověka, který se na trati dokázal změnit v urputného dravce.
Naplnila se slova, která o Všetečkovy napsali v osmdesátých letech v deníku Pochodeň: „Pokud nedostane odpovídající stroj, zůstane tu smutek nad tím, že jeden z talentů zůstal bez povšimnutí ke škodě celého našeho silničního motocyklové hosportu."
(bm)
