„Jsem spokojený s tímto rozhodnutím, očekával jsem ho. Je to neuvěřitelná anabáze. Ale další soudy budou pokračovat. Připravený je případ u libereckého soudu,“ reagoval Jiří Wonka. V Trutnově šlo o případ z roku 1980, kdy Pavel Wonka měl násilně vniknout do bytu své tchyně ve Vrchlabí, za což byl následující rok odsouzen k trestu pětadvacetiprocentní srážky z platu po dobu 5 měsíců. V Liberci žádá jeho bratr o obnovení případu, ve kterém Pavel Wonka odmítl pracovat ve věznici v Minkovicích nedaleko Liberce. Komunistickému lágru se přezdívalo Rudé peklo kvůli otřesným podmínkám v pracovním táboře. Státní aparát tam trýznil vězně psychickým terorem, hladem a nelidskou prací při výrobě bižuterie s extrémně nadsazenými pracovními normami.

Okresní soud v Trutnově nejprve letos v lednu zamítl obnovu řízení. Proti tomu podal stížnost ke Krajskému soudu v Hradci Králové jak Jiří Wonka, tak státní zástupce Vladimír Štěpánek. Krajský soud v Hradci Králové vrátil případ k trutnovskému soudu. Ten musel věc znovu projednat a ve čtvrtek obnovu řízení povolil.

Soud bude muset případ opět projednat

„Oceňujeme, že se soud v Trutnově podřídil rozhodnutí krajského soudu a obnova řízení byla povolena,“ řekl Wonkův advokát Lubomír Müller.

„S rozhodnutím jsem velmi spokojen, protože se jím dává průchod spravedlnosti, kdy věc může být nově prozkoumána a spravedlivě posouzena. K tomu se nyní otevírá cesta. Soud bude muset rozhodnout o původní obžalobě z roku 1981. Je třeba znovu posoudit, jestli se Pavel Wonka tehdy dopustil trestného činu či nikoliv,“ uvedl po skončení jednání Müller.

Poslední komunistický lágr z 50. let fungoval v Minkovicích u Liberce do 28. února 1990. Přezdívalo se mu Rudé peklo kvůli otřesným podmínkám v pracovním táboře. Státní aparát trýznil vězně psychickým terorem, hladem a nelidskou prací při výrobě bižuterie s extrémně nadsazenými pracovními normami. „Byly to galeje, jaké si člověk nedovede představit. Téměř tam nebyli vězni starší třiceti let. Starší by ten pracovní nápor nevydrželi,“ vzpomínal pro Paměť národa Miroslav Kočica, který strávil v Minkovicích pět let.

Jiřímu Wonkovi vadí, že trutnovský soud se v roce 1988 nezabýval vinou či nevinou v případu z roku 1980 poté, co se disident Pavel Wonka po letech právních bojů domohl obnovy řízení.

Trutnovský soud kvůli neúčelnosti trestní stíhání zastavil, protože Wonka byl v roce 1987 odsouzen za závažnější čin, a to za pobuřování na 21 měsíců vězení a k ochrannému dohledu na tři roky.

„Obžaloba nebyla tehdy věcně projednána, tak zůstala otevřená otázka, zda se Pavel Wonka 26. května 1980 dopustil trestného činu, či nikoli. Wonkův bratr Jiří proto požádal o nové projednání,“ vysvětlil Müller.

„Bratra odsoudili, že násilím vnikl do bytu své tchyně, ale tchyně byla přitom šest let odstěhovaná. Soudní řízení bylo tehdy v Trutnově zastaveno pro neúčelnost dva měsíce před smrtí bratra,“ připomněl Jiří Wonka.

U libereckého soudu se bude řešit případ z věznice v Minkovicích u Liberce, kde Pavel Wonka odmítl pracovat. „Považoval rozsudek z roku 1987 za neplatný od samého počátku. Tehdejší orgány proti němu zahájily trestní stíhání za to, že odmítl pracovat ve vězení, což bylo vyhodnoceno jako maření výkonu úředního rozhodnutí. Trestní stíhání skončilo až po jeho smrti z důvodu, že zemřel,“ sdělil Wonkův obhájce.

"Zápletka spočívá v tom, že v letech 1990 a 1991 byl skutečně rozsudek zrušen a ukázalo se, že Pavel Wonka měl pravdu. Záležitost je nyní nutné řádně prověřit," dodal.

Pavel Wonka 26. dubna 1988 za dosud nevyjasněných okolností zemřel ve 35 letech ve věznici v Hradci Králové. V roce 2013 byl posmrtně oceněn prezidentem Milošem Zemanem medailí Za zásluhy o stát v oblasti bezpečnosti státu a občanů.

Pohřbu Pavla Wonky 6. května 1988 v jeho rodném Vrchlabí se zúčastnily dva tisíce lidí. Byli mezi nimi signatáři a mluvčí Charty 77, členové Jazzové sekce, Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, zástupci osmi velvyslanectví (Austrálie, Velké Británie, Francie, Itálie, Kanady, Německa, Holandska a USA). Pohřeb natáčel štáb německé veřejnoprávní televize ARD.