Buď ze vzduchu nebo z některého z okolních kopců je nejlépe na podzim, ale i v zimě, vidět obří číslovka 10 na Bílém kopci u Harrachova. Čísla jsou ve skutečnosti 180 metrů vysoká a jejich „čáry“ měří až 20 metrů. Tvoří ji symetricky vysázené modříny uprostřed smrkového lesa. Když přijde podzim, modřín na rozdíl od smrků zežloutne a na zimu opadá. 

Letos se tu má objevit další nula, z desítky se stane stovka. Dalším generacím bude připomínat, že si obyvatelé Harrachova v roce 2018 vzpomněli na sté výročí založení Československa. 

DATUM VÝSADBY 1928 a 2018

Říká se tomu Harrachovská desítka a vznikla tu v roce 1928. Podle místních legend vznikla díky iniciativě jednoho z tehdejších lesních hospodářů. „Jeden z lesníků dostal nápad. Nejprve si vše odměřil a do vrcholů číslic postavil patníky, z nichž se dva dochovaly dodnes,“ přiblížila starostka Harrachova Eva Zbrojová. 

Právě ona na nápad rozšíření číslovky o další nulu přišla. Na desítku totiž vidí z okna svého bydliště. „Letos oslavíme sto let od založení Československa. Všude budou klást věnce a podobně, na to by se v Harrachově přišel podívat málokdo. Zato stovku uvidí skoro každý,“ myslí si Eva Zbrojová, která nápad konzultovala s již zmíněným Petrem Kadlečkem. Jak o něm říká, velkým patriotem a dobrým duchem Harrachova. 

Bílý kopec leží na území Krkonošského národního parku (KRNAP), jehož pracovníci sadbu další nuly z modřínů provedou. „Museli jsme ale nejprve získat výjimku z ministerstva životního prostředí. Tu máme,“ usmívá se starostka Harrachova. 

S pracemi by se tu mělo začít již brzy z jara. „Výsadbu modřínů na Bílém kopci plánujeme. Ale podrobnosti zveřejníme až později,“ sdělil mluvčí KRNAP Radek Drahný. 

Nová nula zabere rozlohu více než jednoho hektaru. Smrky odsud zmizí, stojí tu už devadesát let a jsou tedy už za hranicí doby těžby. Nová nula se bude skládat z tisíců stromků, jejichž sazeničky budou pocházet z mladých stromků, které rostou pod současnou desítkou. Lesníci mladé stromky ošetří i přímo pod desítkou a polovinu starých modřínů pokácejí. Tak se bude Harrachovská stovka v běhu let pomalu doplňovat a obnovovat. 

„Po nás chce park pomoci s úklidem klestí po vykácení smrků. Vyhlásíme dobrovolnické brigády, pomohou i děti ze zdejší školy,“ doplnila Eva Zbrojová.

Z KALAMITY RARITA 

Harrachovská desítka figuruje i na webu stromysvobody.cz. Projekt mapuje stromy vysázené k příležitosti založení Československa nebo jeho připomínky. 

Harrachovská desítka by v roce 1928 asi nevznikla, nebýt katastrofálního vichru, který se po hřebenech Krkonoš prohnal 12. listopadu 1925. 

Do harrachovských lesů bylo pozváno až 500 lesních dělníků z celého Československa. Většina polomů byla zpracována do roku 1926. Po uklizení bylo potřeba holiny zalesnit. Při sázení stromků pomáhala i Československá armáda. Zalesňovací práce skončily v roce 1928. 

A při té příležitosti vyrostla Harrachovská desítka. Vůkol samý smrk, jen obří číslovka 10 z jinak zde se nevyskytujících modřínů od té doby stojí nad městečkem. Na podzim pak doslova září v paprscích slunce. Dalším generacím bude zářit už číslice 100.