Dnes má však židovský stát zhruba 75 národních parků a více než 250 přírodních rezervací. Z návštěvy chráněných území a ze setkání s představiteli ochranářských organizací v Izraeli informuje trutnovský poslanec a člen Rady Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Robin Böhnisch.

Rozdělená poušť

Jeruzalém odděluje od východně ležícího Mrtvého moře Judská poušť. Je sice menší, než známá poušť Negev na jihu Izraele, zato plná památek i přírodních zajímavostí.
Většina Judské pouště patří pod palestinská autonomní území na Západním břehu, kde postupně Izraelci předávají palestinským Arabům větší kompetence. Ti Izraelci, kteří se s postupným zrodem palestinského státu smiřují nejhůře, nazývají tuto oblast historickými názvy Judsko a Samaří.

Palestinská část Judské pouště nepožívá žádné zvláštní ochrany, co se týče péče o životní prostředí. Přesto je možné potkat tu například velmi plachou gazelu, která se vyskytuje nedaleko jedné z nejhezčích památek ve Svaté zemi, kláštera svatého Jiří ve vádí Kelt poblíž Jericha. Podle příruček žije v Izraeli i několik kusů leoparda, toho ale za celý život nespatří většina izraelských přírodovědců, natož pak krátká výprava těch českých.

Jižní část Judské pouště na rozhraní s pouští Negev leží na izraelském území a z velké části představuje přírodní rezervaci. Byla vyhlášena v únoru 2003 na 59 200 hektarech a patří mezi největší chráněná území v Izraeli. Více než 60 procent rezervací a parků tu totiž není větších než jeden čtverečný kilometr.

V Judské poušti leží i další menší chráněná území, jako rezervace Ein Gedi, oáza známá už ze Šalamounovy Písně písní, nebo národní park Masada.

Nakolik chránit poušť a zda ji vůbec chránit bylo v Izraeli předmětem debat. Na jedné straně stáli ochranáři a zastánci volné krajiny, na druhé lidé přesvědčení, že bude-li to jen trochu možné, pouště by se měly zavlažit a zalesňovat. Z řady důvodů dnes trvá mezi oběma stranami křehký mír.

Robin Böhnisch

Z Krkonoš do Svaté země 1.