Zabíjení je vlčí práce. Nasaďte na ně elektriku, radí odborníci

Na jedné straně zloba, vyprovokovaná zdecimováním daňčího stáda, které si piplali tři roky. Na druhé straně tvrdošíjné obhajování vlka jako chráněného zvířete a lovce.

Bylo jasné, že setkání dvou zcela odlišných pohledů po řádění v bernartické oboře nedopadne dobře. Když se zástupci ochranářského Hnutí Duha a Mendelovy univerzity v Brně přijeli podívat v den události na místo činu, aby zmapovali situaci, těžko asi sami mohli čekat otevřenou náruč zarmoucených majitelů.

Už žádné vlčí hody

Je to navíc necelý měsíc poté, co desítky lidí ve Vernéřovicích na Broumovsku protestovaly proti současné politice, která neumožňuje regulovaný odstřel vlků. Broumovsko patří mezi destinace v republice, kde se vlkům nebývale daří. Od roku 2015, kdy se tu po 250 letech objevil první pár této šelmy, se její populace za čtyři roky takřka zdesetinásobila.

Už žádné vlčí hody. Pod tenhle transparent, který v květnu vytasili farmáři ve Vernéřovicích, by se z fleku podepsali i v Bernarticích. I tam už vlci zardousili stáda ovcí a nejnověji si troufli na daňky. Běžně se potulují po obci a loukách, za všedního dne byli k vidění na dětském hřišti. Ztratili plachost.

Farmáři protestovali proti vlkům zapálením vatry

Lovecký instinkt

„Pro vlka není nenormální chování, když se pohybuje v blízkosti vesnic a domů,“ vysvětluje Miroslav Kutal, akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně. „Naopak je pro něj typické, že napadne zvířata, která jsou nejblíže lesním porostům. Tady daňčí obora přímo navazuje lesy a Vraní hory. Není to mimořádná situace. Je to vlčí práce,“ říká odborník.

„Útočí na zvířata, která nemají možnost se rozprchnout, protože žijí v uzavřeném prostoru. Vlci pak v rámci loveckého instinktu loví více zvířat, než jsou schopní zkonzumovat,“ objasňuje Kutal.

V Bernarticích nebyl pro vlky překážkou ani dva metry vysoký plot. „Potvrdilo se, že nejčastějším způsobem, jak vlk zdolává ohrady, je podhrabání,“ dodává. Majitelům daňků doporučuje umístit na 1100 metrů dlouhý plot elektrické dráty.

Třínohý vlk

Výskyt vlků v oblasti Vraních hor potvrdily ochráncům záběry z fotopastí. V lesích jich mají nasazených sedm. "Sbíráme také data od veřejnosti. Vyhodnocujeme aktuální výskyt vlků a jestli se chovají nestandardně. To by bylo, pokud by spatřil člověka na blíže než třicet metrů a měli tendenci se přibližovat. Nejvíce zdokumentovaných vlků bylo loni na Kokořínsku. Ve zdejší oblasti Vraních hor se vyskytuje jedna smečka, na podzim měla sedm členů. Jeden vlk je třínohový, zachytili jsme ho v oblasti Mirošovských stěn," přibližuje situaci Miroslav Kutal.

Škody za vlky a kormorány

Majitelé daňků nemají nárok na finanční náhradu, kterou kraj vyplácí za škody, způsobené vybranými, zvláště chráněnými živočichy. Odškodňuje hospodářská zvířata, mezi které daňci nepatří.

V loňském roce kraj vyplatil chovatelům 1 milion a 134 tisíc korun, nejčastěji za ryby a ovce. Letos už se částka šplhá přes milion. Nejvíce to bylo v roce 2012, 2 miliony 274 tisíc. Největší částku, 764 720 Kč, vyplatil krajský úřad Rybářství Chlumec, za škody, způsobené kormoránem v roce 2012. Za období leden – duben 2018 stejné společnosti 691 965 Kč, opět kvůli škodám, které způsobil kormorán velký. Vedle kormoránů větrají krajskou pokladnu nejčastěji vlci a vydry.

Vlci řádili v Bernarticích, zahubili deset daňků v oboře. Byl to masakr na zvěři

V případě napadení a usmrcení deseti kusů bernartického stáda daňků se blíží škody stotisícové částce. Majitelé Kučerovi však nedostanou nic. „Jednu danělu (samici), která nebyla březí, jsme pořizovali za 6-8 tisíc, daňka za 25 tisíc. Toho by mi ale stejně žádné odškodnění nenahradilo. Ve stádě být musí,“ upozorňuje majitel soukromé daňčí obory Jiří Kučera.

„Chov daňků pro nás není podnikání, ale koníček, s manželkou jsme myslivci. Mít je na produkci masa, bylo by to nezaplatitelné. Jsme rádi, že se o problém někdo zajímá. Útoků, které vlk v obci napáchal, bylo víc. Náš případ byl vrcholem, po kterém bude nutné něco dělat,“ říká Kučera.

Kraj bude reagovat

„Vlk je migrující zvíře a jednoduchý recept na řešení situace prostě neexistuje,“ namítá hejtman Jiří Štěpán. „Případ nespadá do druhů chovů, za které kraj vyplácí náhrady. Lze s tím dělat jedině to, aby se změnil zákon a upravil novelou. Aby se finanční náhrady týkaly vysoké zvěře, žijící v oborách. Jejich chovatelé mají situaci ztíženou,“ uznává Štěpán. "Škoda, kterou napáchá vlk na ovci, je zaplacená. Škoda, kterou napáchá na daňkovi nebo muflonovi, zaplacená není. To se musí změnit," zdůrazňuje.

Krajský úřad bude na situaci reagovat. „Obrátíme se na ministerstva. Tyto podněty potřebují. I na základě této situace chceme proces zrychlit a napomoci k tomu, aby došlo ke změně zákona, který je za současného stavu přežitý vůči chovatelům vysoké zvěře nejen v našem kraji, ale i v celé republice. Zákon pochází z roku 2000 a je postavený podle tehdejší doby. Před 20 lety tyto problémy neexistovaly nebo jen výjimečně. Teď už jsou případy hlavně na Broumovsku velmi časté,“ připomíná Jiří Štěpán.

Vlčí tornádo řádilo ve stylu upírů. V Bernarticích není novinkou