Původní tamtamy tvrdošíjně potvrzovali i dispečeři Horské služby. Dvě hodiny nato už mluvčí záchranářů Jan Slánský vše uvedl na pravou míru: šlo jen o „ostré cvičení“. Akce byla natolik utajená, že o ní krom policistů nevěděli ani samotní členové Horské služby.

Záchranáři, vzdorující přírodním živlům i legislativním překážkám, za svou nelehkou činnost jistě zaslouží obdiv. S úterním „poplašňákem“ ale přeci jen trochu přestřelili.

Kdyby odpolední spekulace dementovali hned, jak se vyrojily, nikdo by se nad tím nepozastavil. Takhle i díky jim naprosto zbytečně vyplula mediální kachna, která měla zůstat hodně hluboko pod hladinou. Až budou záchranáři napříště skálopevně tvrdit, že vyprošťují zavalené nešťastníky, bude jim to každý stoprocentně věřit?

Snad ještě hůře dopadli novináři. Na lep sedli skoro všichni. Čtenář se při surfování zpravodajskými portály asi nestačil divit. Nikdo nevěděl, co se na hřebenech nejvyšších hor vlastně děje. Za vzniklý chaos by se nemusel stydět snad ani proslulý mistr záhad David Lynch. Úterní informační guláš v přímém přenosu tak názorně ukázal, na jak tenkých nožkách dnešní mediální scéna, prahnoucí po senzacích, tragédiích, přitom neschopná odstupu a důkladné práce s fakty, stojí.

Mimochodem, když parta vtipálků říkající si Ztohoven před časem vystrašila veřejnost fingovaným atomovým útokem v České televizi, tenhle žertík skončil až před soudem. Je mezi černodolským hřibem a fiktivní lavinou velký rozdíl? Snad jen ten, že Horská služba a sedmá velmoc ke zmatení lidu nepotřebovaly umění počítačových hackerů. K vytvoření takřka dokonalé iluze jim stačila pouze síla slova.