Dojezdový čas do Harrachova stíhá záchranka s odřenýma ušima. Ráda by proto v místě zřídila výjezdové stanoviště. Chystá se o tom jednat s novým vedením kraje.
„Není to tak, že by tam bylo sto výjezdů za den. Nebo, že by si to stanoviště na sebe jakoby vydělalo, ale když se tam stane něco na dvou třech místech, tak to stíháme na hraně. Proto bychom tu rádi zřídili výjezdové stanoviště RZP," uvedl ředitel Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje Stanislav Mackovík.
Návštěvnost hor v zimním období rok od roku stoupá a s tím stoupá i počet úrazů. Dohodnout s Libereckým krajem by se chtěla záchranka domluvit v rámci příprav rozpočtu během příštího čtvrtletí příštího roku.
„O možnosti zřízení výjezdového stanoviště v Harrachově jsme zatím s ředitelem nemluvili, ani zatím nemáme domluvenou schůzku na toto téma," řekla Zuzana Kocumová, náměstkyně hejtmana pro zdravotnictví, tělovýchovu a sport.
V Harrachově působí soukromá záchranka a Horská služba. Sanitky krajské záchranky tam vyjíždějí z nedalekého Tanvaldu nebo Rokytnice nad Jizerou. Podle Mackovíka by si ale Harrachov nové výjezdové stanoviště zasloužil.
„My tam třeba dojedeme za 19 minut k bezvědomí na náměstí a dojezdový čas podle zákona splníme, ale životnost mozku bez kyslíku je zhruba tři až čtyři minuty, pak nastává smrt mozku," dodal Mackovík.
Příkladem může mít tragická autonehoda čtyř mladých lidí, která se stala v Hrádku nad Nisou před půl rokem. „Kdyby ten mechanizmus úrazu nebyl takový, měli by větší šanci na přežití. V Hrádku je výjezdové stanoviště, takže sanita tam byla za tři minuty a vrtulník v osmé minutě. Proto bych rád v Harrachově zřídil také jedno výjezdové stanoviště," řekl Mackovík.
Odhadované náklady na zřízení nového stanoviště se odhadují na pět milionů korun. „V současné době nejsme schopni říct, jestli to bude vůbec možné. Ještě jsme o tom nejednali. Nejprve ale budeme určitě zkoumat přesné dojezdové časy a využití Horské služby se soukromou záchrankou. Až po vyhodnocení se bude moci rozhodnout," uvedla náměstkyně hejtmana Zuzana Kocumová.
K naléhavým případům může liberecká záchranka vyslat i vrtulník. Nemůže však létat za každého počasí. Vzlet helikoptéry závisí na spoustě vlivů. Dohlednost pilota, venkovní teplota a podobně.
„Nejhorší pro vrtulník jsou teploty kolem nuly, kdy chvílemi prší a chvílemi zase sněží. To může vytvořit ledovou krustu na vrtulníku, který je pak o několik tun těžší a nevzlétne," dodal ředitel Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje.
