Kam s nimi? Tedy s volně žijícími zvířaty která potřebují pomoc? Český svaz ochránců přírody koordinuje Národní síť záchranných stanic a do ní teď patří i ta vrchlabská.

„První útulek pro poraněná divoká zvířata byl zřízený již od 70. let minulého století, kdy byl součástí Minizoo Správy KRNAP," ohlédl se do historie mluvčí národního parku Radek Drahný. Teď se záchranná stanice stala členem Národní sítě záchranných stanic s pořadovým číslem 30.

„Po likvidačním požáru v roce 2008 nebylo možné získat samostatnou akreditaci, protože jsme neměli potřebné prostory k plnému provozování. Proto až do roku 2012 fungovala stanice jako přidružená ke stanici Českého svazu ochránců přírody Jaro Jaroměř. Správa národního parku postupně zázemí obnovila a v současné době dokončuje generální rekonstrukci stanice.

O významu Záchranné stanice ve Vrchlabí není pochyb. Každoročně tady nalezne pomoc 150 až 200 zvířat. Nejčastěji se jedná o dravce, pěvce – často mláďata, ježků bývá 40 až 70, občas též srnčí či jiná zvěř.

„Úkolem záchranné stanice je zajistit odbornou pomoc dočasně či trvale handicapovaným zvířatům, péči o nalezená opuštěná mláďata, přípravu vyléčených jedinců na návrat do volné přírody i záchranné transfery. Pracovníci taky zajišťují jarní péči o obojživelníky, důležitá je výchovná a osvětová činnost," přiblížil pracovní obsah Radek Drahný.

Národní síť záchranných stanic koordinuje Český svaz ochránců přírody. Stanice pokrývají celé území republiky a ročně jimi projde víc jak 10 tisíc živočichů. Vloni číslo přesáhlo hranici 16 tisíc.

Nejčastěji jsou přijímána zvířata poraněná dopravou, popálená elektrickým proudem, poraněná nárazem na větší skleněnou plochu či postřelená. Asi polovinu se každoročně podaří vrátit zpět do přírody.

Co dělat, aby zraněných zvířat bylo méně?

- Na velká skla nalepte siluety dravců. Těch se ostatní ptáci bojí a uchrání se tak od často smrtelného nárazu do skla.
- Vodní plochy (bazény ale třeba i sud na vodu) nenechávejte volné. Prkénko na hladině může zachránit životy.
- Nepoužívejte ostnatý drát a pro zvířata „neviditelná" například zarostlá či maskovaná pletiva.
- Nelikvidujte křoviny v jarních a letních měsících.
- Pozor na jedy, nepoužívejte nezákonné pasti typu želez.
- Nenechte psy pobíhat volně na místech, kde ohrožují zvěř.

Jak postupovat při záchraně zvířete

- Zachraňujte s rozvahou. Nezachraňujte zvířata, která pomoc nepotřebují. Obecně platí, že se máme snažit zasahovat do života zvířat co nejméně.
- Ochočené zvíře, zvíře zvyklé na člověka, se do přírody nevrací! Kvůli ztrátě plachosti se snadno stávají obětí, ať už člověka nebo přirozeného predátora.
- Zraněné zvíře se pravděpodobně bude bránit. Jeho odchyt by měli zajistit odborníci. Hrozí totiž nebezpečí poranění, vztekliny, …
- Stejně nebezpečné je i zvíře, které zjevné poranění nemá, ale neutíká před vámi. Je pravděpodobné, že jde o nemocného jedince, přičemž často může jít o přenosnou chorobu. Z těchto
důvodů je třeba při manipulaci se zvířaty pečlivě dbát na hygienu (ochranné pomůcky, atp.).
- V případě nejistoty je vždy lépe přivolat odbornou pomoc.