Pravý začátek cesty začal, pod vedením garanta akce Petra Karajanise a Milana Rejmonta, na sluncem zalitých Pomezních Boudách v nadmořské výšce 1050 metrů. Bezprostředně před výstupem byli žáci poučeni o průběhu trasy, o správném chování během vysokohorského pochodu a na území Krkonošského národního parku.

Na nejvyšší horu České republiky jsme se vydali po Cestě česko-polského přátelství, která je v celé délce značena červenou turistickou značkou. Na trase směrem ke Sněžce byla přestávka naplánována u horské chaty Jelenka, která čeká na své turisty v nadmořské výšce 1250 m. Po krátkém odpočinku následoval 600 m dlouhý výstup na Svorovou horu, během kterého jsme zdolali náročných 160 výškových metrů. Odměnou nám byly první výhledy na sluncem zalitou Sněžku. Na vrchol a cíl naší cesty jsme vystoupili, když slunce kulminovalo nad obzorem. Na Sněžce jsme měli dostatek času na výhledy do údolí pohlcených inverzí, svačinku, nebo návštěvu Poštovny. Sestupovou cestu jsme zvolili po žluté turistické značce směrem k horské boudě Růžohorky. Dále jsme pokračovali v sestupu po zelené turistické značce Růžovým Dolem až do Pece pod Sněžkou.

Netradiční páteční výukový program splnil hned několik cílů. Žáci si připomněli důvody a význam Sametové revoluce. Dozvěděli se o pravidlech pobytu a pohybu ve vysokohorském prostředí a na území národního parku. Zájemci se zapojili do soutěže o nejlepší fotografii. Nevědomky a zcela přirozeně absolvovali bezmála pět hodin zdravotní tělesné výchovy. Všichni účastníci unikli na půl dne inverznímu počasí. Někteří žáci poprvé v životě zdolali vrchol Sněžky. A v neposlední řadě, až se rodiče doma zeptají svého dítka „co jsi dělal ve škole?“, neuslyší otřepané „nic“, ale „byl jsem na Sněžce“.

Petr Karajanis