Beru to na vědomí, ale nedá mi to a směřuji k ní dotaz, zda teď vydává méně jízdenek právě do stanic na Trutnovsku: „Jo, teď jich je o něco méně. A nejsou za tím jen ta opatření, ale hlavně teď nejezdí studenti,“ opáčí pokladní. Jdu tedy na autobus a v hlavě mám stále facebookové debaty o tom, že vlakem se člověk do zakázaného pásma dostane snadněji, než po silnici, kde jsou mnohdy kontroly přísnější. Hned po vystoupení v Jaroměři čekají na nádraží dva strážci zákona, kteří bedlivě zkoumají a lustrují každého, kdo směřuje k vlaku na Trutnov.

Tady narážím, nemám totiž v cílové destinaci ani práci, trvalé bydliště či člověka blízkého, komu bych vezl třeba vakcínu. Nakonec ukazuji novinářský průkaz, a než se vlak do zakázané oblasti rozjede, policisty na chvilku vyzpovídám: „No, těch, co na Trutnovsko nepustíme, je minimum. Většinou lidi ta opatření dodržují a neobcházejí. Včera jsme však několik lidí museli otočit a vrátit domů,“ říká jeden z policistů. Ani po této prohře se však nevzdávám a říkám si, že policistům, kteří vlaky i autobusy kontrolují namátkově, hraje do karet právě výluka. Ta však končí o půl třetí odpoledne.

„Tak jak jste dopadl. Pustili vás?“ ptá se po třetí hodině odpoledne žena která mi ráno prodávala lístek. Po informaci, že ne, na mě opět vytasí částku 68 korun a já jdu štěstíčku opět naproti. A má dedukce se vyplatila – tentokrát nasedám do vlaku hned v Hradci a bez žádných komplikací z něj vystupuji až v Trutnově. Nemám však pocit vítězství nad systémem, ale s kupováním zpáteční jízdenky jen se utvrzuji ve faktu, že člověk si „ objížďku“ pravidel vždy najde.

Ani na zpáteční cestě vlakem z Trutnova totiž nikoho nepotkám. To ostatně potvrdila i policejní mluvčí Magdaléna Vlčková. „Pro kontrolu je vyčleněno 289 policistek a policistů, a to na 24 hodin. Jsou na 36 stanovištích, ale pohybují se také uvnitř okresu Trutnov a provádějí kontrolní činnost tam.

Obcházení pravidel

Počty policistů na stanovištích jsou měněny s ohledem na situaci na každém jednotlivém kontrolním stanovišti, podobně tomu je i při kontrolách vlaků či autobusů,“ popisuje mluvčí. „Kontroly jsou namátkové a okres není hermeticky uzavřený, tomu je uzpůsobeno i aktuální rozvržení počtu policistů. Nelze tedy blíže specifikovat, kolik policistů se věnuje kontrolní činnosti ve vlacích , nicméně se této průběžné činnosti věnují v průběhu dne či noci,“  dodává policistka.

Různé způsoby, jak pravidla obejít, se nelíbí ani starostovi uzavřeného Trutnova Ivanu Adamcovi (ODS). „Žijeme v právní státu a všem, kteří chtějí pravidla obejít, doporučuji, když už to nařízení je, dodržujte ho. Buďte rozumní a chraňte nejenom sebe, ale i své okolí,“ apeluje šéf trutnovské radnice.

Sám pravidelně postupuje kontroly na  silnici u Kuksu. „Může se opravdu stát, že lidé ve vlaku projedou, ale já mám zkušenosti ze silnice, kde mě zastavují pokažde. Policiste jsou slušní a regulace zde funguje,“ dodává Adamec, který si neumí představit, že by došlo k hermetickému uzavření celého okresu.

„To je děsivá představa, která by tady život obrátila zcela naruby. Hermetické uzavření by nemělo vliv jenom na zásobování, ale například i na odpadové hospodářství. Ale to by musel být jiný typ epidemie, než, která tady je nyní. Je zajímavé, že stále roste počet opatření, ale ta situace se tu stále zhoršuje. Tak nevím, jestli je to dobře,“ podotýká Adamec. S možným otevřením obchodů, od kterého vláda nakonec ustoupila, starosta Trutnova takový problém nemá – tedy pokud by se dodržely rozestupy a například vstup v respirátorech. Horší podle něj je, že vláda zatím moc neřeší a nekontroluje situaci ve fabrikách.  

„Většina nákaz totiž nepochází z obchodů, ale z velkých firem, kdy si je lidé odtud přinesou domů, a tam to roznáší,“ zdůrazňuje na závěr  Ivan Adamec.