Obnova Grabštejnu započala po revoluci. Už od počátku se restaurátoři snažili, aby co nejvíce přiblížili jeho původní ráz. Podařilo se. Zásluhu na tom však nenesli jen oni: „Na Grabštejně od samého začátku působila řada dobrovolných aktivit. Postupně se dařilo provázat řadu lidí z neziskovek s odborníky z památkového ústavu. Tím se podařilo vytvořit hned několik velice příjemných týmů, které pracovaly na různých úkolech při rekonstrukci a oživení hradu. Šlo většinou o lidi z různých oborů, kteří to mysleli s hradem dobře.

Dost jsme se navzájem ovlivňovali a ovlivňujeme se stále, někdy i dost bouřlivě. Nakolik je tento způsob efektivní, lze posoudit nejlépe zvenčí,“ ohlíží se kastelán hradu Jan Sedlák za dosavadním úsilím.

Výjimečné návštěvy

O výsledku vykonané práce asi nejlépe svědčí fakt, že hrad obživl už během rekonstrukce. Už v této době byl totiž zprovozněn návštěvníkům, kteří sem každoročně zavítali v počtu okolo 18 tisíc. „V porovnání s jinými dlouhodobě rekonstruovanými objekty, z nichž některé třeba nejsou přístupné vůbec, je toto číslo skutečně výjimečné a velmi potěšující,“ říká Josef Baumgartner, vedoucí kanceláře ředitele památkového ústavu v Liberci.

Spokojen je i Jan Sedlák: „Těší mě, že k nám lidé znovu začali chodit a chodí i nadále. Od počátku vím, že je Grabštejn tak trochu zakletý jako v nějaké pohádce, ale má toho hodně co říci. Jde jen o to, aby se vysekal z těch šípků a lidé si k němu cestu našli, i když se sem tam o nějaký ten trn či kopřivu otřou.“

V soukromí dam

Dnes už obnova hradu spěje do samého závěru a na návštěvníky čeká v blízké budoucnosti řada novinek. Mezi nimi také originální prohlídková trasa. Pod názvem Proti proudu času odkryje nejhlubší historii hradu a jeho okolí. „Každý interiér chceme věnovat určitému období, konkrétním událostem i osobnostem spjatým s Grabštejnem,“ popisuje Josef Baumgartner.

Pro příští rok se navíc chystá i zpřístupnění dámských pokojů. Jeden z nich bude obnoven jako svébytný pohled do soukromí hraběnky Josefiny Clam-Gallasové, která se úzce přátelila se skladatelem Ludwigem van Beethovenem. Chystaná expozice renesančního období zase seznámí návštěvníky s jednou z největších osobností Grabštejnu – zemským radou a místokancléřem Jiřím Mehlem ze Střelic.

Právě on v polovině 16. století původně starý gotický hrad velkolepě přestavěl do podoby reprezentačního renesančního zámku, kterou nesetřelo ani několik dalších přestaveb a oprav. Tento velmož také zcela změnil podobu původní kaple sv. Barbory, která je dnes řazená mezi nejpůsobivější renesanční prostory českého venkova.

Ivan Šiler