Na jejich ochranu se nyní do práce pustili ochranáři Krkonoš. „Období migrace žab začalo, obojživelníkům musíme věnovat na silnicích zvýšenou pozornost," říká ředitel Správy Krkonošského národního parku Jan Hřebačka.

Ke slovu přicházejí zábrany. „Přibližně 30 centimetrů vysoké pruhy pevného plastu natahujeme v nejohroženějších lokalitách. Žáby je nepřeskočí," vysvětluje mluvčí organizace Radek Drahný. Pohyb žab se ochranáři Krkonoš snaží usměrnit. Obojživelníky navedou do připravených plastových kbelíků. Ráno a večer je přenáší strážci hor i dobrovolníci přes kritické úseky. Některé z nich jsou přitom osazeny zábranami trvale. Jde o lokality intenzivního žabího tahu. Ty nejdelší mohou řidiči vidět u Labské přehrady ve Špindlerově Mlýně.

„Obojživelníkům pomáháme i vytvářením či obnovou drobných vodních ploch, ve kterých se zadržuje voda. Sem se v období rozmnožování pak stahují," upozorňuje mluvčí a poukazuje na tůňky v okolí Harrachova při cestě k Mumlavskému vodopádu.

Ropuší trable

V Krkonoších žije šest druhů obojživelníků – mlok skvrnitý, čolek horský, čolek obecný, čolek velký, skokan hnědý a ropucha obecná.

Během jarního tahu musejí tito živočichové překonat často ohromné vzdálenosti. Možná málokdo ví, že skokan putuje za láskou v průměru 1 200 metrů a ropucha dokonce 1 700 metrů. Nejčastěji hynou právě ropuchy obecné. „Putují pomalu a při osvětlení reflektory aut se zastaví a zaujmou výstražný postoj," popisuje žabí trable Radek Drahný. Z dalších druhů bývá doslova decimován zejména skokan hnědý, přestože se pohybuje o něco rychleji. Provoz na silnicích je pak nebezpečný nejen pro jednotlivé živočichy, ale často i pro celé populace. „Přes všechna opatření , která jsme za poslední roky udělali, bychom rádi požádali o větší ohleduplnost řidiče, kteří nyní projíždějí místy, kudy žáby táhnou," apeluje na veřejnost Jan Hřebačka.

Vzácné botanické skvosty potřebují péči. Pomáhají děti

Uhájit obojživelníky před koly automobilů na silnicích není jediným úkolem, kterým se v těchto dnech zaobírají ochranáři nejvyšších českých hor.

„Pěkné počasí umožňuje, abychom se zaměřili na některé krkonošské louky, které přímo volají po jarní očistě," upozornil mluvčí národního parku Radek Drahný.

Centrem pozornosti jsou vzácné botanické lokality. Většina je významná především výskytem vstavačovitých rostlin, vyskytují se tam ale i vzácné hořečky nebo šafrány. Aby nezarostly trávami a mechem, je třeba vyhrabat loňskou trávu, odstranit napadané větve a nálety dřevin. Pomáhají žáci a studenti z horského regionu, a to z Trutnovska i Semilska.

„Již tradičně se jarních prací účastní základní školy z Víchové nad Jizerou, Pece pod Sněžkou, Poniklé, Martinic, Harrachova, Mladých Buků, Hostinného, ale i gymnázia z Trutnova a Vrchlabí. Manuální práce není jedinou náplní programu dětí a mládeže. V rámci ekologické výchovy si také zahrají na čerstvém vzduchu hry na téma jarní květeny," informoval Radek Drahný.