"Víme pouze o sto dvaceti samcích," prozradil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný a vysvětlil, že se sčítají jen tokající tetřívci. Evidovat plaché a téměř neviditelné samice je neproveditelné. „Při sčítání krkonošských tetřívků v roce 2001 jsme zjistili 135 tokajících samců, v roce 2005 už 128 samců a v roce 2011 již jen 116 samců, tedy o 14 procent méně," řekl Jiří Flousek, zoolog Správy KRNAP. Zarůstání imisních holin snižuje plochu pro tetřívky vhodných biotopů a stoupá i počet přirozených nepřátel. Například divokých prasat nebo lišek. Ti žerou na zemi hnízdícím tetřívkům vajíčka i kuřata.

Tetřívky ruší i lidská činnost. „Hlavně nelegální aktivity jako pohyb mimo vyhrazené turistické trasy, nebo skialpinismus a horolezení v ledovcových karech, kde tetřívci tráví spoustu času, protože tu nad sněhovou pokrývku často vyčnívají jehnědy a pupeny vrb a jeřábů. Čili důležitá složka jejich potravy," upřesnil Flousek. „Snažíme se vytvářet vhodné životní prostředí pro udržení tetřívčí populace. V oblasti Pančavské a Labské louky a mezi Výrovkou a Klínovými Boudami, kde jsou tokaniště, jsme se s provozovatelem Labské i Luční boudy, jenž při zásobování přes obě lokality projíždí, domluvili na usměrnění provozu na denní dobu mezi osmou a sedmnáctou hodinou," upozornil ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka.