Malá útulná kina se stala za minulého režimu pro mnoho lidí oblíbeným místem odpočinku a kulturního vyžití. Po revoluci ale většina kin z finančních důvodů skončila. V nové době si na sebe nedokázala vydělat. Přesto na ně mnozí pamětníci dodnes s nostalgií vzpomínají. A to i v Královéhradeckém kraji.

V Hradci Králové bylo v 70. a 80. letech kino skoro na každém rohu. V centru města kino Centrál, které jediné přežilo až do dnešních dnů, kino Moskva v budově dnešního KD Střelnice a kino Oko v dnešním sídle filharmonie. Další pak byla na perifériích: na Novém Hradci Dělnické kino, v Kuklenách kino Vesmír, v Malšovicích Kino mladých, v místě dnešní hospody Stoletá bylo Kino brigádníků, a v budově hlavního nádraží pověstné Kino cestujících.

Ilustrační fotografie.
Betlémářství přibylo na krajský seznam tradiční lidové kultury

Hrálo se povětšinou o víkendech, a téměř vždy bylo plno - tenkrát nebyly kluby a koncertů pomálu, takže kino bylo žádané. „Ve všech byly sklápěcí dřevěné sedačky, které při každém pohybu skřípěly do děje,“ vzpomíná Jindřiška Skořepová z Hradce Králové.

S pádem totalitního režimu se možnosti kulturního vyžití změnily a kina přestala být nejlákavější možností, kde trávit volný čas. V 90. letech ukončila provoz i většina kin na Trutnovsku. Třeba z pověstné kinokavárny Oko se stala vyhlášená trutnovská diskotéka Odeon. Dnes už ale ani ta nefunguje. Některá stará kina se ale od svého původního účelu tak daleko nevzdálila a kulturní vyžití nabízejí stále. Ve Vrchlabí plánuje v současnosti radnice budovu kina přestavět na divadlo, v Rychnově nad Kněžnou se zase do zmodernizované budovy bývalého kina brzy přestěhuje městská knihovna.

Poštovní samoobsluha bez personálu. Česká pošta má propustit 7 tisíc lidí a zavést 1300 samoobslužných poboček, kde si zákazníci sami vyřídí své poštovní a finanční záležitosti.
Boj o pošty na vesnicích. Státní podnik se zbavil padesáti poboček v kraji

V Broumově se po letech zase promítá

Zajímavým vývojem si prošlo bývalé Kino Květen v Broumově. Chvíli fungovalo jako kinokavárna Vegas, později tam byla diskotéka Ocelové město. Po rekonstrukci stal z bývalého kina konferenční sál k novému Infocentru. Od roku 2017 se tam dokonce znovu promítají filmy. „V současnosti zhruba dvakrát do měsíce – jeden film pro děti a jeden pro dospělé. Na dětské chodí i kolem stovky diváků,“ říká vedoucí broumovského Infocentra Jitka Exnerová.

Svá kina měla i menší města a vesnice

Nejen velká města, ale dokonce i mnohé menší obce měly za minulého režimu vlastní kina. Většinou v obecních hospodách. Tak to fungovalo třeba v Přepychách na Rychnovsku. Filmové cívky se tam přivážely z nedalekého Opočna. Do obecního hostince U Holců zase chodili filmoví nadšenci v Lužanech na Jičínsku. Dole fungovala hospoda, v patře promítací sál. I když se počet návštěvníků s dobou měnil, kino přežilo i změnu režimu a funguje dodnes. „A své věrné návštěvníky pořád má,“ říká starosta Martin Mitlöhner. Místní jistotou je technik. Dnes jednasedmdesátiletý Jaroslav Špígl zde promítá filmy už od roku 1968, kdy převzal žezlo od svého otce. „Máme to takový rodinný podnik, já prodávám vstupenky a uklízím, manžel promítá,“ směje se jeho žena Jana.

Ilustrační fotografie.
Obchody na venkově vzkřísí další krajská podpora