A to je vše? Nikoliv, protože bychom minuli zdejší nejhezčí lidovou stavbu, jež je sice „z ruky", zato však vylepší naši pouť nádhernými výhledy na Český ráj. Po návratu k autobusové zastávce jdeme silnicí 100 metrů vpravo, pak z ní odbočíme vlevo do svahu k samotám Vrchy, odsud se vydáme po červené značce vlevo vzhůru na Kozákov a po 10 minutách přijdeme na luční enklávu v lese, na níž vpravo stojí krásný dům čp. 42 s roubenou světnicí i podstřešní světničkou a kolmo připojeným chlévem.

Památky i roubenky

Zde značku opustíme a klesáme vlevo dolů lesem a loukami k silnici, jež nás za čtvrthodinku dovede vpravo do vsi Tatobity. Na její návsi stojí známý Nerudův krucifix z roku 1776 (inspirace k jeho Baladě horské) a kolem roubených domů čp. 97 a 187 pokračujeme na západní konec vsi ke krásnému baroknímu kostelu sv. Vavřince z roku 1737, zdejší velice výrazné krajinné dominantě.

Po návratu k domu čp. 187 odbočíme ze silnice vpravo dolů kolem roubenky čp. 8 ke křižovatce, u níž vlevo stojí roubenka čp. 15, výš vpravo roubenka čp. 55 s pavlačí a na dalším rozcestí vpravo roubenka čp. 54. U ní se dáme vlevo kolem zchátralé roubenky čp. 104 s pavlačí k velmi pěkné usedlosti čp. 18 s roubeným domem z doby kolem roku 1800, roubenou stodolou a chlévem. Za ní stojí ještě dva domy s roubenou světnicí: čp. 158 má navíc lomenici a čp. 84 kabřinec.

Po návratu k čp. 54 klesáme vlevo k známé tatobitské lípě (stáří asi 800 let), proti níž v domě čp. 86 žil lidový sochař Josef Zeman, Janův syn (viz Žernov). Vedle stojí roubenka čp. 135, vpravo od ní roubenka čp. 141, od nich jdeme dolů, za roubenkou čp. 91 (za potokem) odbočíme vlevo k usedlosti čp. 30 s roubeným domem i stodolou s pavlačí a po návratu klesáme vlevo na dno údolí, kde za druhým rozcestím stojí usedlost čp. 76 s roubeným domem i sýpkou. Od ní již jdeme ven ze vsi a záhy přijdeme na silnici, jež nás za 10 minut dovede vpravo do vsi Žernov.

Naproti obecnímu úřadu stojí ve svahu roubenky čp. 17 a 18, pak odbočíme vpravo k usedlosti čp. 6 s roubeným domem a kamenným chlévem, za níž stojí roubenky čp. 5 a 4 (ta je za potokem) a jdeme k velkému roubenému patrovému domu čp. 16. Při návratu před čp. 6 přejdeme potok, kolem krásné sochy Panny Marie od zdejšího známého lidového sochaře Jana Zemana z roku 1837. Potom přijdeme k roubenému domu čp. 21 a na rozcestí u další Zemanovy sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1837 odbočíme 250 metrů vpravo, kde od rozcestí stojí zajímavý roubený dům čp. 2 s pavlačí.

Po návratu až k silnici jdeme vpravo na Rovensko a pak odbočíme vlevo silnicí, jež nás za 20 minut dovede do vsi Křečovice. Zde u rozcestí stojí u čp. 3 roubený výměnek a výš vlevo roubenka čp. 13, od níž to máme asi 500 metrů k druhé odbočce vlevo. Tou se dáme do vsi Kotelsko.

Tam se hned první odbočkou vpravo vypravíme za roubenkami čp. 27 a 28. Po návratu mineme roubenky čp. 23 s lomenicí a 34 a pak už nás vítá krásná Kalvárie z roku 1776 od Františka Fialy z Turnova. Za ní vlevo stojí roubenky čp. 19 a 22 (má i roubenou stodolu). Po návratu k ní se dáme vlevo kolem mohutného roubeného domu čp. 18 s nezvyklou mansardovou střechou, za nímž stojí roubený výměnek v usedlosti čp. 2 a poté vlevo již na konci vsi usedlost čp. 1 s roubeným domem a zděným chlévem z roku 1824 s portálem. A pak po návratu až k silnici dojdeme po ní vlevo do Veselé.

V ní na počátku stojí tři roubenky čp. 52 s lomenicí, 51 s pavlačí a 50 s lomenicí, pak již na návsi u odbočky vpravo roubená sýpka u čp. 23 a za ohybem silnice tři zchátralé roubenky čp. 25 a 10 (vlevo) a 12 (vpravo). Po návratu k roubence čp. 51 u ní odbočíme vlevo vzhůru silnicí do vsi Žďár, kam za hezkých výhledů na hřeben mezi Kozákovem a Táborem za čtvrthodinku dojdeme.

Zde odbočíme ze silnice vpravo k roubené stodole u čp. 1 a roubence čp. 13 v kožichu s pavlačí. Pak dojdeme k usedlosti čp. 10 s roubeným domem i stodolou (jsou z roku 1810) a po návratu kolem roubenky čp. 23 vyjdeme k usedlosti čp. 4 s roubeným domem asi z roku 1810 i sýpkou z roku 1926.

Od něj nás silnice povede asi čtvrthodinku utěšenou krajinou nejprve po návrší a pak začne lesem klesat do vísky Bítouchov. Zde se ze silnice dáme vpravo polní cestou, z níž první odbočka vlevo vede k usedlosti čp. 4 s roubeným podstávkovým domem i stodolou a k roubence čp. 5. A na konci cesty stojí půvabná roubenka čp. 7 z roku 1877 s lomenicí a připojeným kamenným chlévem z roku 1879. Odsud se vrátíme k silnici, přejdeme potok, krátce za ním u křížku odbočíme polní cestou vlevo k nedaleké pěkné archaické roubené chaloupce čp. 8 ta patří ještě do Žďáru a zde naše pouť končí.

Výstava plná staveb

Závěrem ještě poznamenejme, že některé z navštívených lidových staveb v obcích Tatobity, Žernov a Veselá budou exponáty chystané výstavy fotografií autora článku s názvem „Kouzlo lidových chaloupek pod Troskami". Vernisáž se uskuteční ve středu 1. srpna v 17 hodin na Obecním úřadu Hrubá Skála ve známé Řezníčkově vile a potrvá až do 30. září 2012.

Petr Luniaczek