Ze zajímavých plánů, jak využít železnici u polských hranic, se ale zatím nepodařilo uskutečnit nic a vlakové nádraží zůstává dál v ostudném stavu. Martin Dvořák v rozhovoru pro Deník vysvětluje, proč ztroskotal plán na turistické šlapací drezíny, komu trať propůjčí, co bude dělat s nádražní budovou a okolním pozemkem nebo v jakém stavu je jeho další projekt zážitkové železnice na Hodonínsku.
Proč jste ustoupil od záměru šlapacích drezín na železniční trati v Žacléři?
Byl jsem z nápadu na drezíny v Žacléři od začátku nadšený, prostředí se k tomu nabízelo. Bohužel časem převážily obavy z možného průšvihu. Drezínu jsme na trati vyzkoušeli, ale zjistili jsme, že opravdu není možné, aby tam na nich jezdili turisté. Je to příliš velké riziko.
Proč?
Většina lidí by to z Lampertic do Žacléře neušlapala. Zkoušeli jsme to, ale ve dvou chlapech jsme to zvládli s vypětím všech sil. Největší problém je ale v opačném směru, kdy má trať velký sklon. Nepodařilo se nám sestrojit zařízení, které by mohlo bránit tomu, aby se drezína rozjela na vyšší rychlost. Existuje totiž nebezpečí, že by to někdo rozjel víc z kopce. Na kolejích se to nedá pořádně ubrzdit a mohl by se stát nějaký průšvih a úraz. A jezdit s drezínami jen 500 metrů po rovince od nádraží, to by nebylo ekonomicky únosné.
Jak železniční trať využijete?
Spojil jsem se s Kolej-klubem, který na trati jezdil se zvláštními vlaky. Domluvili jsme se, že budeme spolupráci co nejvíce rozšiřovat. Spolku jsem ponechal užívání tratě bezplatně. Mám zájem, aby se na trati co nejvíc jezdilo. Bude přínos, že se tam bude něco dít. Jedním z možných řešení by mohla být motorová drezína, která by vozila lidi. Odpadlo by tak nebezpečí samovolného pohybu lidí po trati.
Jak to vypadá s nádražními budovami v Žacléři a Lamperticích, které jste získal jako součást transakce od Správy železnic?
V Lamperticích je budova ve výrazně lepším stavu než v Žacléři. V jedné části žije nájemnice, se kterou máme podepsanou smlouvu. V Žacléři máme problém se spodní vodou. V přízemí budovy jsou zatopené sklepy. Hasiči tam odčerpali vodu, ale po čtvrt roce tam voda opět natekla. Dva a půl metru je zatopených. Musíme zjistit, odkud a jak voda teče a jak tomu zabránit. Potom se můžeme věnovat věcem, které s budovou souvisí.
Na pozemku vedle nádražní budovy jste plánovali vybudovat parkoviště pro karavany a obytné vozy, takzvaný stellplatz. Trvá tento záměr?
Ano. Místo se přímo k tomu nabízí. Stellplatz tam dříve či později chceme vybudovat. V nádražní budově potřebujeme mít základnu, abychom měli odkud brát elektriku a vodu. Musíme proto dát nejprve do pořádku budovu.
Nelitujete investice do železniční tratě v Žacléři, když se vrší komplikace?
Nelitujeme. Cena železnice nebyla vysoká s ohledem na to, že jsme získali 5,5 km kolejí a dvě nádražní budovy. Ke kupní ceně ještě musíme připočítat úroky, které platíme bance za otevření bankovní záruky. Ta byla podmínkou prodeje od Správy železnic. Považujeme to ale za dobrý obchod. Nemáme pocit, že bychom na tom měli prodělat do budoucna.
Patří vám ještě 16 kilometrů dlouhá železniční trať Čejč - Uhřice na Hodonínsku. Jak to vypadá s ní?
V poslední době jsme se více věnovali zkušebnímu provozu na moravské trati než Žacléři, to přiznávám. Budujeme tam velkou zážitkovou železnici. Vlastníme 16 kilometrů, jezdíme na sedmi kilometrech. Letos o prázdninách zavedeme provoz každý den. Trvalo to asi tři roky. Nezdá se to, ale někdy jde o proces, který trvá delší dobu. Kolem nádraží v Uhřicích jsme skoupili pozemky a začínáme tam budovat zábavní areál pro děti. Myslím, že z podnikatelského hlediska je to byznys, který se vždycky udrží.
Společnost TMŽ se sídlem v Praze získala pětikilometrovou železniční trať Královec - Žacléř a nádražní budovy v Žacléři a Lamperticích od Správy železnic za 2,4 milionu korun. Správa železnic trať prodala kvůli tomu, že ji nikdo nevyužíval. Ačkoliv Dvořákova firma byla vybrána ve veřejné soutěži v konkurenci dalších tří zájemců už v prosinci 2021, teprve loni na jaře došlo k zápisu změn v katastru nemovitostí a železniční trať se tak stala definitivně soukromým majetkem. Proces odkoupení dráhy jako státního majetku musela schvalovat v roce 2022 vláda. Firma TMŽ už odkoupila v roce 2019 od Správy železnic opuštěnou trať Čejč - Uhřice na Hodonínsku za 2,8 milionu korun. Trať Královec - Žacléř vznikla v roce 1882 jako odbočka od dříve postavené trati z Trutnova do polské Lubawky.