„U nás ve škole onemocněla jedna žákyně, proto jsme museli zavést přísná hygienická opatření,“ řekla ředitelka zá-kladní školy v Kralupech Dagmar Knöpfelmacherová. Všechny děti ve třídě byly povinně naočkovány a do odvolání se mohou po škole pohybovat pouze s omezením a pod kontrolou: například na jídlo chodí ve speciálních časech, aby se nepotkaly s jinými školáky.

V současné době jsou ve Středočeském kraji v karanténě čtyři školy. „Žáci jsou během výuky pouze v jedné třídě a musí si pravidelně dezinfikovat ruce,“ upřesnila omezení středočeská hygienička Hana Šmejkalová. Děti už si však nemusí máčet ruce v chloraminu. „Dnes už máme moderní protivirové přípravky ve spreji nebo v dávkovačích,“ vysvětlila Šmejkalová.

Jak se bránit? Mýt si ruce

Už na začátku školního roku rozdala Hygienická stanice Středočeského kraje ve školách 60 tisíc letáků o žloutence. Včera také rozhodl středočeský krizový štáb o plošném očkování žáků prvních tříd celkem za 5,5 milionu korun. Vedle Prahy a Středočeského kraje se nemoc rozšiřuje do Moravskoslezského, v Libereckého a Zlínského kraje. Včera se objevila i v jedné škole v jižních Čechách.

Epidemiologové však varují před zbytečnou panikou. Navíc ochrana před infekcí je velmi jednoduchá. „Mýt si ruce, mýt si ruce, mýt si ruce,“ zdůrazňuje epidemioložka Státního zdravotního ústavu Jitka Částková. „Lidé často nedodržují základní hygienické návyky, a proto se nemoc rychle rozšiřuje,“ zdůrazňuje Částková. Největší epidemie byla v Česku v roce 1979 a v následujících letech úřady evidovaly dokonce několik tisíc případů onemocnění ročně. V uplynulých deseti letech onemocněly vždy maximálně tři až čtyři stovky lidí. Nemoc se tradičně rozšiřuje v říjnu a listopadu, protože se po prázdninách a dovolených všechny uzavřené kolektivy vrací zpět do škol a do práce.

Nemocných je nejvíce za posledních devět let

„Typickým příkladem je pacient z Olomouce, který si nákazu přivezl z dovolené v Egyptě,“ uvedla olomoucká epidemioložka Mária Stránská.
Zežloutnutí kůže není pravidlem Žloutenka typu A může zpočátku připomínat chřipku. Dostaví se únava, nechutenství, slabost, teploty, bolesti zad a břicha nebo hubnutí. „Zežloutnutí kůže nemusí být pravidlem. Pokud někdo pocítí chřipkové příznaky, měl by navštívit lékaře,“ doporučila Hana Pavlasová z hygienické stanice v Třebíči.

Infekční hepatitida typu A nemá pro pacienta vážnější následky, je však spojena s hospitalizací a delší rekonvalescencí. Vedle mytí rukou pomáhá i očkování, některé zdravotní pojišťovny na ně dokonce přispívají. „Letos dáváme svým klientům na vakcinaci 500 korun,“ uvedl tiskový mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Rod. „Vakcín by měl být určitě dostatek,“ potvrdil hlavní český hygienik Michael Vít.

Inkubační doba nemoci může být až padesát dní, to znamená, že očkování může proběhnout i po nakažení. „Očkování sice nemoc nezastaví, zmírní ale její průběh,“ vysvětlila Částková. Už za dva týdny po první dávce si tělo vytváří protilátky, které člověka ochrání před infekcí. Pokud se za šest až dvanáct měsíců podá druhá dávka, bude imunita dlouhodobá. Očkování proti hepatitidě A není hrazeno státem ani ze zdravotního pojištění. Cena je kolem 1000 korun za dávku.