Změní tvář sídliště, autobusového nádraží, vybudují koupaliště. Naopak na kino se už nedostane. Rozsáhlé projekty si naplánovali v Hostinném.

Největší akcí bude revitalizace nejobydlenější části, ve které žije čtvrtina obyvatel města. Sídliště se 438 byty, které bylo zprovozněno v roce 1978, projde razantní úpravou. „Už je to fakt potřeba, některé věci jsou v havarijním stavu. Stačí se podívat na chodníky," uznal Miroslav Cenek, který na sídlišti žije. Projekt má pět etap, rozdělených po jednom roce. Ta první začne během první poloviny příštího roku a spolkne 14,5 milionu korun. S podobnou částkou počítá i každá další etapa, celkově se rekonstrukce vyšplhá přes 70 milionů. Přinese nová parkovací místa, úpravu dopravní infrastruktury, vodovodu, kanalizace, která sahá až do hloubky šesti metrů. Dojde k vykácení stromů a vysazení nové zeleně. Inspiraci našlo město v Nizozemí.

Zatímco projekt sídliště bude město realizovat bez ohledu na to, jestli získá dotace, další dvě velké akce budou na jejich obdržení závislé. Výstavba autobusového terminálu místo současné rozlehlé plochy s pěti žlutě natřenými železnými tyčemi z dob dávno minulých, trčícími z asfaltu, má přijít na 25,5 milionu. Radnice touží po dvacetimilionové dotaci. Do zbrusu nového kabátu, s částkou do 35 milionů, chce Hostinné obléknout koupaliště, které se proměnilo v rozvalinu. „Dvacet roků pustne, jen se tam chodí vybírat kachličky," říkají místní.

Tři velké projekty provětrají městskou i dotační pokladnu měrou vrchovatou. Na další uvažovanou akci, rekonstrukci kina za 39 milionů, se nedostane.

Nevyužívané budovy. Co s nimi?

Každé město je má. Někdo víc, někdo míň, ale roky nevyužívané budovy najdete všude.

Hostinné není výjimkou, třeba díky dlouhé a bohaté historii papírnictví. Jenže, dříve slavné tovární budovy může radnice využít jen stěží. Tak co s nimi?

Zajímavým případem je Labský mlýn. Stojí v samotném centru města, v blízkosti řeky. Původní zámek ze 16. století byl na počátku 19. století přestavěný na průmyslový objekt.

„Využití pro potřeby papírny skončilo v 70. letech. Kromě administrativního křídla, které funguje jako ubytovna, je budova ve špatném stavu. Náklady na rekonstrukci jsou v architektonické studii vyčíslené na 100 milionů," podotýká starostka Dagmar Sahánková. Objekt sice není památkově chráněný, leží ale v městské památkové zóně, blízko náměstí a kostela. „Ani tak není jeho využití z pohledu města smysluplné. Je to šance pro soukromého investora," dodává starostka.

Podobné je to s areálem bývalé slévárny u vlakového nádraží. „Budovy jsou z počátku 20. století a dlouho plnily svou funkci. Už jsou ale za zenitem, všechny mají platný demoliční výměr," pokračuje. Nebyla tu zjištěná závažná ekologická zátěž, demolice je odhadnutá na 10 milionů korun.

Trochu jiný a přesto stejný je případ třetí, bývalá Základní škola Sluneční pro děti se všemi stupni mentálního postižení. „Do poloviny letošního roku byla využívaná a průběžně opravovaná, takže je ve velmi dobrém technickém stavu. I tady je pro nás ovšem další využití problematické, objekt nepotřebujeme. Proto i zde hledáme partnery pro revitalizaci. Samozřejmě bychom upřednostnili prodej, ale nejsme ani proti dlouhodobému pronájmu," potvrzuje starostka Hostinného.

Rekonstrukcí Labského mlýna se již zabývala projektová kancelář Alexandra Wagnera a vidí v něm potenciál. „Urbanistická koncepce vychází z daného zastavění, které přes velké přestavby vykazuje podstatné rysy původního hradu a pozdějšího zámku. Poloha areálu v centru města, dobrý příjezd z vnější strany od náhonu a přístup od náměstí předurčuje využití pro bydlení v horních podlažích a obchodní parter. Po dokončení, včetně venkovních úprav, pronikne centrum do dnes zanedbaného průmyslového areálu a může být dobrým začátkem pro rehabilitaci území mezi náhonem a vlastním tokem Labe," uvádí ve zpracované studii.

Jan Braun, Aleš Vaníček