Během desítek let existence se v safari parku narodilo přes 8000 afrických kopytníků, mnoho z nich poprvé v rámci Česka, Československa, Evropy či světa. Legendární je chov žiraf s více než 260 mláďaty, rovněž takřka 60 odchovaných nosorožců těžko hledá srovnání. Zcela jedinečných je i na 260 mláďat psů hyenových, přes 60 gepardů, 800 zeber několika forem, přes 400 antilop koňských, přes 500 kudu malých a řada dalších.

V sobotu, kdy prošlo branami 2600 návštěvníků, si mohli lidé připomenout historické filmové dokumenty z výprav Josefa Vágnera, jeho dcera Lenka zavzpomínala na dobrodružné dětství, které prožila v zoologické zahradě. Nevynechala ani historku s kouřením dýmky s partičkou dětských kamarádů před správní budovou, Neumannovou vilou. Zoolog Luděk Čulík převzal cenu Bílý slon za nejvýznamnější odchov savce za rok 2020 mezi zoologickými zahradami v Česku a na Slovensku. Ocenění získal dvorský safari park za prvoodchov raritní antilopy chocholatky červené.

"Mládě chocholatky červené se v safari parku povedlo odchovat vůbec poprvé v rámci českých a slovenských zoologických zahrad. Bílý slon potvrzuje výjimečnost tohoto úspěchu a je oceněním usilovné práce týmu ošetřovatelů. Moc si ho vážíme," řekl Luděk Čulík.

Módní návrhářka Andrea Vytlačilová představila unikátní kolekci 75 šátků. Designérka, která se narodila ve východočeských Mžanech, spolupracovala se světově nejúspěšnějšími módními domy jako Versace, Balenciaga, Kenzo nebo Marc Jacobs. Do safari parku se opakovaně vrací a během svých návštěv nasbírala inspiraci pro vůbec první převážně černo-bílý šátek, který kdy vytvořila. Na něm vyobrazila mimo nejrůznějších druhů afrických rostlin i hrabáče, slona nebo dvojici nosorožců. Ti symbolizují Fatu a Nájin - dva poslední nosorožce bílé severní na světě.

Právě záchranu tohoto druhu, kterou v rámci projektu BioRescue safari park koordinuje, prodej šátků podpoří. Výtěžek z prodeje šátků ještě doplní prostředky z dražby kabelky s totožným motivem. Tu Andrea Vytlačilová vytvořila v jednom jediném kusu.

Novinkou byl také jedinečný sešitek známek s tematikou druhů, které safari park vrací do Afriky. Osm známek znázorňuje druhy, jejichž chovem a záchranou dvorský safari park světově proslul. Na věrných malbách je zachytila výtvarnice Jitka Mašínová.

Z HISTORIE

Safari Park Dvůr Králové, tehdy ještě jako prostý zookoutek, se návštěvníkům otevřel 9. května 1946. Tehdy zaujímal plochu jen 4,6 hektaru a nabízel pohled na jezevce, lišky nebo sovy v okolí Neumannovy vily. Zvířat ale rychle přibývalo a v roce 1951 již zookoutek vystupoval pod jménem Východočeská zoologická zahrada.

To už v areálu existoval pavilon exotické zvěře s opicemi nebo lvem jménem Rémus. Zoo se brzy stala oblíbeným cílem a druhým největším i nejnavštěvovanějším místem svého druhu v zemi. Zlom ale přišel až v roce 1965, kdy se ředitelem stal Josef Vágner. Ten prosadil vybudování safari, které je dnes kulturní památkou, a také významné zaměření na africkou faunu.

Během svého ředitelování uspořádal osm expedic do Afriky, z nichž dovezl tisíce zvířat. Ta znamenala základ legendárních chovů ve Dvoře Králové, které z něj dodnes činí nejvýznamnější genetickou banku afrických zvířat mimo jejich původní domovinu. Z odkazu Josefa Vágnera safari park čerpá dodnes, když pokračuje v unikátních chovech a vrací řadu druhů zpět do jejich původního domova. Takovými jsou například antilopy koňské, buvoli kaferští, adaxové, přímorožci šavlorozí. Světový věhlas má i záchranný chov nosorožců černých, kteří se vrátili ze Dvora Králové do Tanzanie a Rwandy. Patrně nejznámější jsou pak snahy safari parku o záchranu nosorožců bílých severních. Na světě jsou dnes známy už jen dvě samice těchto nosorožců a obě se narodily ve Dvoře Králové.