Je tomu už delší řádka let, kdy jsme se v zahraničí dostali do potíží. Ale zkušenost je nedocenitelná. Ztratit se totiž nemusíte jen fyzicky, ale i v událostech, které zkomplikují dovolenou tak, že na ni nikdy nezapomenete.

Maďarsko byl luxus

Psal se rok, ve kterém ještě českou krajinu svírala totalita, takže vyjet na západ nebylo jen tak.Co zbývalo lidem, kteří se chtěli podívat někam jinam a načerpat zkušenosti z ciziny? Jet tam, kam se dalo. Tehdy jen osobní cesta do Maďarska představovala skoro nadstandard. A tak jsme vyjeli. „Mám vzít svou dácii nebo pojedeme vaším žigulem?" ptal se ne moc vstřícně kamarád, který se měl s mojí mámou střídat cestou do zahraničí za volantem. Nakonec rozhodla realita. Jeho automobil těsně před cestou zkolaboval, nechtělo se mu reagovat na startér. Takže jsme přesunuli zavazadla a vydali se na cestu do města, rozprostírajícího se  pod skálou Gellért. Kdo někdy řídil auto v Budapešti, ví, že to není procházka růžovým sadem.  Zvlášť, když skoro nevíte, kam jet. Po usilovném hledání kempu, ve kterém jsme postavili stan, jsme žigulíkem se značkou CS nalepenou na okně, vyjeli do centra. Řídil kamarád, máma seděla vedle něj a já na zadním sedadle. Projížděli jsme klidnou čtvrtí, s rovnocennými vedlejšími ulicemi, když se do jedné z křižovatek obrovskou rychlostí řítil řidič na motorce. Přednost nám nedal a náš řidič nedobrzdil.  Cítila jsem, jak motorka drncla o zadní dveře v sousedství místa, kde jsem seděla, ale kde byly naštěstí narovnané spací pytle. Pak ještě „lehce převálcovala" přední levé dveře a ustlala si před naším autem. Řidič ležel na silnici bez hnutí. Vypadal, že dodýchal. V ten moment nastal tanec. Maďaři se seběhli z parčíku u osudné křižovatky, nikdo neuměl německy ani anglicky, řvali na nás, házeli kamení, měli v rukou klacky. Někdo zavolal sanitku, policii. Vysvětlovat policistům, kteří vládli jen maďarštinou, co se vlastně stalo, bylo nad naše síly. A v tu chvíli se objevil anděl. Starší opálená paní. Přišla k nám  a její slova „Čo sa tu prihodilo?"  působila jako balzám. Konečně se našel překladatel. Později se ukázalo, že motorkář byl opilý namol. Nehodu přežil s otřesem mozku. Nám odvezli auto k soukromníkovi a o vše se postarala ona zmíněná Slovenka, žijící v Maďarsku desítky let.

Pohotoví podnikatelé

Tehdy na tom byli Maďaři, ač také socialistický stát, trochu lépe než my.  Tam se totiž  mohlo alespoň v malém rozsahu podnikat. A tak  najít někoho, kdo by dal  vůz zase do pojízdného stavu, nebyl až takový problém.  Opravář řekl, že výměna obou dveří potrvá tři dny. Jezdili jsme po Budapešti metrem a náramně si to užili. Ještě štěstí, že před cestou nás pojišťovna vybavila tzv. Casco kartou. Maďarský automechanik si za oboje nové dveře řekl devět tisíc forintů, pojišťovna je okamžitě na ruku vyplatila a my mohli jet domů. Na to, jak jsme se cítili ztraceni v maďarské metropoli těsně po havárii, šlo o neobvykle pohotové, a na naše české poměry navíc rychlé, řešení.  „To jste nemohli nechat nabourat tu druhou stranu auta? Ta vypadala už mnohem hůř," smál se táta, když jsme dorazili domů.

Co dělat při nesnázích v cizině

Česká republika - Teroristické útoky na istanbulském letišti 
ukázaly, že i letos  hrozí riziko nepředvídatelných krizových situací. Pokud vás potká, nepanikařte, pomoc se najde.

Rozhodně byste měli mít po ruce kontakty na svou pojišťovnu, zdravotní pojišťovnu, banku a popřípadě 
i český konzulát v zemi, kam jedete. Stát vám ale může pomoci jen v rozsahu možností (viz infografika).

Před odjezdem je dobré se zaregistrovat v systému DROZD, což je Dobrovolná registrace při cestách do zahraničí (drozd.mzv.cz).

V případě zhoršené bezpečnostní situace v zemi či jiném druhu ohrožení umožňuje systém konzulárním pracovníkům rychle 
a efektivně poskytnout potřebnou asistenci.

To se stalo i po úterních útocích v Turecku. Ministerstvo přes DROZD rozeslalo informaci o tom, co se v Istanbulu stalo, doplněnou o kontakty na  konzulát.

V rámci ministerstva zahraničních věcí byl navíc nově ustaven konzulární tým rychlého nasazení, který je připraven kdykoliv poskytnout pomoc občanům Česka v situacích, kdy není v kapacitních možnostech zastupitelského úřadu vzniklou situaci řešit.

Vyslání tohoto týmu se předpokládá v mimořádných krizových situacích, 
při kterých je zasažen větší počet občanů České republiky – ať při nehodě autobusu či při přírodních pohromách.

Samotní tuzemští cestovatelé by si před cestou měli zkontrolovat nejen dopravní situaci, jedou-li autem, ale také informace o aktuálních doporučeních a varování 
k jednotlivým státům světa na webu, twitterovém účtu či facebookové stránce ministerstva zahraničních věcí.

Přes léto poslouží i konzulární jednatelství v nejvytíženějších destinacích – 
v Bulharsku (Burgas), Chorvatsku (Rijeka a Split) 
a Španělsku (Barcelona).

Již devátý rok v Chorvatsku a čtvrtý rok v Bulharsku budou hlídkovat společně 
s místními i čeští policisté.

Jak stát pomůže v zahraničíZdroj: DENÍK

Praktické rady

Na cestovním pojištění nešetřete

Kvalitní cestovní pojištění je na zahraničních pobytech tou nejdůležitější součástí výbavy. Přesto se mnoho lidí nepojišťuje. „Nešvarem je, že se lidé při cestování Evropou spoléhají pouze na své domácí zdravotní pojištění. Nezbytné lékařské pomoci se jim sice v zemích EU dostane, má to však háček," upozorňuje Mario Böhme z Oborové zdravotní pojišťovny. Česká zdravotní pojišťovna může klientovi proplatit jen takovou částku, kolik stojí daný lékařský úkon v tuzemsku, a to bývá jen malá část celkových nákladů za nezbytné ošetření. „Zbytek musí zaplatit sám klient. A kolikrát jde o statisícové částky. Přitom cena pojištění je nízká, u nás třeba i nulová," dodává Mario Böhme a přidává jeden konkrétní případ: „Během horské túry utrpěl muž úraz, zasahovala u něj horská služba, turista bohužel nepřežil. Jeho dědicové však musejí splácet nemalou sumu v eurech."   (ra)

Kartu vám pojistí, peníze ne

V minulosti jsme byli zvyklí platit na zahraniční dovolené především v hotovosti a peníze měnit ve směnárnách. Posledních pár let ale již řada Čechů 
v cizině používá platební karty, vyplývá z údajů tuzemských bank. Vzít si na dovolenou kartu místo velkého obnosu hotovosti je především bezpečnější, na rozdíl od karty totiž hotovost pro případ krádeže či ztráty nelze pojistit. Nicméně menší hotovost v místní měně je dobré mít u sebe již před odjezdem a při cestě, byť by šlo jen o pár drobných. Budou se hodit na parkovné, mýtné či spropitné. Nosit u sebe vysoký finanční obnos je ovšem riskantní.   (jh)

Porouchalo se vám auto. Jak přivolat asistenci?

Motoristé často naletí na nevýhodné služby odtahových služeb. Bez ohledu na to, kde má motorista pojištěné vozidlo, je v tuzemsku nejlepší vytočit číslo 1224. Operátor zjistí pojišťovnu, u které mají řidiči uzavřené povinné ručení. Poté je přepojí na smluvní asistenční společnost, která zařídí opravu nebo odtažení. V zahraničí ale tahle linka nemusí fungovat u všech operátorů. Pak je nejlepší zavolat na telefonní číslo uvedené v zelené kartě. „Ze statistik vyplývá, že téměř k polovině všech zásahů asistenční služby dojde v sousedním Německu. Je to důsledek toho, že Německo bývá tranzitní zemí při cestách na dovolenou," říká Renata Čapková, mluvčí České podnikatelské pojišťovny. Nejčastějším problémem, kvůli kterému řidiči volají asistenční službu, bývá porucha motoru, defekt pneumatiky nebo potíže se spojkou či řazením.   (rš)